12 C 265/2021-19 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 707,35 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný [datum] vyzván ke splnění povinnosti podrobit se ve zdravotnickém zařízení odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti jiných návykových látek v krvi než alkohol. Vyšetření bylo pozitivní na přítomnost metamfetaminu. Z tohoto důvodu tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady na odborné vyšetření ve výši 718,50 Kč, které zdravotnickému zařízení zaplatila žalobkyně. Stejně tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady spojené s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení z ulice [ulice], [obec] do [nemocnice] ve výši 15 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil ničeho. 2. Dále byl žalovaný [datum] vyzván ke splnění povinnosti podrobit se ve zdravotnickém zařízení odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti jiných návykových látek v krvi než alkohol. Vyšetření bylo pozitivní na přítomnost metamfetaminu. Z tohoto důvodu, tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady na odborné vyšetření ve výši 793,50 Kč, které zdravotnickému zařízení zaplatila žalobkyně. Stejně tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady spojené s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení ze silnice I/13 61, 3 km směr [obec] do [nemocnice] ve výši 118 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil ničeho. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud učinil následující skutkový závěr. Žalovaný byl [datum] vyzván ke splnění povinnosti podrobit se ve zdravotnickém zařízení odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti jiných návykových látek v krvi než alkohol. Vyšetření bylo pozitivní na přítomnost metamfetaminu. Z tohoto důvodu tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady na odborné vyšetření ve výši 780,85 Kč (nikoliv 718,85 Kč jak tvrdila žalobkyně), které zdravotnickému zařízení zaplatila žalobkyně. Stejně tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady spojené s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení z ulice [ulice], [obec] do [nemocnice] ve výši 15 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil ničeho. 6. Dále byl žalovaný [datum] vyzván ke splnění povinnosti podrobit se ve zdravotnickém zařízení odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti jiných návykových látek v krvi než alkohol. Vyšetření bylo pozitivní na přítomnost metamfetaminu. Z tohoto důvodu, tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady na odborné vyšetření ve výši 793,50 Kč, které zdravotnickému zařízení zaplatila žalobkyně. Stejně tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady spojené s dopravou do zdravotnického zařízení ze silnice I/13 61, 3 km směr [obec] do [nemocnice] ve výši 118 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil ničeho. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Na vznik povinnosti nahradit náklady na provedení odběru krve s odborným vyšetřením aplikoval soud § 24 odst. 1 a na náklady na dopravu do zdravotnického zařízení aplikoval soud § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Na úroky z prodlení aplikoval soud § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že jí vznikl nárok na zaplacení žalované částky a že žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatil a je v prodlení s placením. Ze stejného důvodu vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.