16 C 359/2020-43 — Okresní soud v Mostě

1.Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení nedoplatku pojistného ve výši 2 898 Kč a jako příslušenství pohledávky žádala zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši, jak je specifikována ve výroku pod bodem I tohoto rozhodnutí. Argumentovala tak, že na uplatněnou částku jí žalovaná doposud dobrovolně ani na základě tzv. předžalobní výzvy nic nezaplatila. Jako právní důvod plnění pak žalobkyně označila pojistnou smlouvu č.: [číslo], kterou tato s žalovanou uzavřela písemně dne [datum] s počátkem pojištění od [datum] v 17:30 hod. a která se týkala pojištění odpovědnosti za újmu z provozu motorového vozidla, konkrétně osobního automobilu tov. zn.: [příjmení] typ [anonymizováno] s reg.zn.: [anonymizováno]. V této smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni na ročním pojistném částku ve výši 7 859 Kč. Z účetní evidence žalobkyně však vyplývá, že žalovaná neprovedla žádnou úhradu pojistného splatného za období od [datum] do [datum], což je období, po které pojistný vztah založený předmětnou pojistnou smlouvou trval. Pojistný vztah zanikl ke dni [datum] z důvodu, že žalovaná ani po upomínkách žalobkyně nezaplatila dlužné pojistné, tedy z důvodu uvedeného v ust. § 12 odst. 1 písm.e) zák.č. 168/1999 Sb., tj. zákon o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zák.č. 168/1999 Sb.“). 2.Žalovaná se ve věci samé vyjádřila až před soudem, a to při jednání dne [datum]. Požádala, aby jí byla předložena ze spisu k nahlédnutí pojistná smlouva č.: [číslo], aby se zorientovala, oč se v řízení jedná. Po nahlédnutí do pojistné smlouvy uvedla, že je pravdou, že smlouvu se žalobkyní dne [datum] skutečně uzavřela ona, že podpis na smlouvě je jejím vlastnoručním podpisem. Dále uvedla, že automobil tov. značka [příjmení] typ [anonymizováno] s reg.značkou: [anonymizováno] byl prvním automobilem, který ona sama kdy kupovala. Chtěla, aby vozidlo vyjelo z autobazaru po uzavření kupní smlouvy již pojištěné pro případ, že by došlo k nějaké kolizi s jiným vozidlem na silnici. Potvrdila rovněž, že je pravdou, že vůči žalobkyni neprovedla podle předmětné smlouvy žádnou úhradu pojistného. Vysvětlovala to tak, že asi následující den po koupi vozidla jí její dědeček nabídl, že vozidlo pojistí on na svoje jméno u své pojišťovny, protože u ní měl nárok na nějaké bonusy a mohl tak dosáhnout nižšího pojistného, než jaké měla platit žalovaná žalobkyni. Ona sama s jinou pojišťovnou neuzavřela žádnou jinou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla. Dále uvedla, že pojistný vztah s žalobkyní však ona sama neukončila dohodou ani výpovědí pojistné smlouvy č.: [číslo], ze dne [datum]. Bylo to z toho důvodu, že se neuvědomila, že je nutné tuto smlouvu ukončit. Připustila proto, že asi pojistný vztah skončil z důvodu nezaplacení dlužného pojistného, jak uvedla žalobkyně. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně měla k dispozici pouze její úřední adresu bydliště, tj. [adresa], což adresa sídla [stát. instituce], na kterou jí nebylo možné doručit poštovní zásilky tak, aby je fyzicky převzala, že jinou adresu žalobkyni k dispozici nedala. Prohlásila, že rozhodnutí ve věci ponechává na uvážení soudu. 3.Dne [datum] soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně, která se účasti na jednání vzdala s tím, že na žalobě nadále trvá v celém rozsahu, že svá skutková tvrzení prokazuje listinnými důkazy, které již soudu předložila. (viz omluva žalobkyně na č.l.: [číslo]). 4.S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě na jedné straně a na obsah vyjádření žalované k věci na straně druhé dospěl soud k závěru, že žalobkyně i žalovaná shodně potvrdily, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena písemně pojistná smlouva č.: [číslo], týkající se pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla, a to osobního automobilu tov.značka [příjmení] typ [anonymizováno] s reg.značkou: [anonymizováno], jehož majitelkou byla žalovaná. To žalovaná po nahlédnutí do pojistné smlouvy před soudem potvrdila. Žalovaná rovněž nezpochybnila tvrzení žalobkyně o tom, že neprovedla podle předmětné pojistné smlouvy vůči žalobkyni žádnou úhradu pojistného, ač se k tomu ve smlouvě zavázala. Žalovaná uvedla, že ona sama neučinila žádný úkon, který by vedl k ukončení pojistného vztahu mezi ní a žalobkyní. Domnívala se, že pojištění předmětného vozidla jejím dědečkem u jiné pojišťovny z titulu odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, by mělo vést k zániku nároku žalobkyně na pojistné vůči žalované dle pojistné smlouvy č.: [číslo], ze dne [datum]. Tvrzení žalobkyně o tom, že pojistný vztah mezi ní a žalovanou byl ukončen z iniciativy žalobkyně, která žalovanou opakované písemně vyzvala k zaplacení dlužného pojistného s tím, že ji současně vyrozuměla o tom, že v případě nezaplacení dluhu na pojistném ve stanové lhůtě pojištění - respektive pojistný vztah mezi nimi - zanikne, bylo v řízení prokázáno především její upomínkou ze dne [datum] odeslanou žalované na adresu: [adresa]. [příjmení] adresu žalované neměla žalobkyně k dispozici. Před podáním žaloby pak žalobkyně znovu žalovanou vyzvala k úhradě dlužného pojistného ještě upomínkou ze dne [datum] a dále znovu upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že žádnou z těchto upomínek neobdržela, protože si u České pošty nezajistila, aby jí byly zásilky odeslané na adresu: [adresa], přeposílány na adresu jejího skutečného bydliště, respektive na její doručovací adresu. Tuto skutečnost však nelze klást k tíži žalobkyni, protože při uzavření pojistné smlouvy č.: [číslo] s žalobkyní se žalovaná seznámila též s Pojistnými podmínkami [anonymizována čtyři slova] [číslo], které upravují i doručování, a to v článku 15, přičemž podle znění článku 15 odstavce 2 písm.c) se za doručenou považuje i zásilka, která byla vrácena poštou jako nedoručitelná z důvodu nenalezení řádně označené poštovní schránky. Úspěšnost doručení tedy vyžadovala i nezbytnou součinnost žalované jako adresáta. Tato skutková zjištění žalovaná žádným důkazem nevyvrátila. Naopak sama před soudem uvedla, že ona nekonala tak, aby vzniku dluhu na pojistném zabránila, protože sama smlouvu s žalobkyní opomenula ukončit. Do výše dlužné částky neměla žalovaná žádné námitky, takže o tom nebylo třeba provádět dokazování. 5..Po zhodnocení obsahu provedených důkazů listinných a s přihlédnutím ke shodným tvrzením žalobkyně a žalované dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že pojistnou smlouvou č.: [číslo], uzavřenou dne [datum], byly žalobkyně a žalovaná vázány až do [datum], kdy pojištění, respektive pojistný vztah, zanikl z důvodu nezaplacení dlužného pojistného ani po výzvě žalobkyně jakožto pojistitele. Dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] pak činilo částku 2 898 Kč, kterou žalovaná žalobkyni doposud neuhradila. Od [datum] je pak s její úhradou v prodlení. Na tomto skutkovém základu bylo ve věci rozhodnuto. 6. Po stránce právní se v daném případě jedná o nesplněný závazek z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, která byla uzavřena mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem dne [datum], a to podle ust. § 3 odst.1 a 2 zák.č. 168/1999 Sb., ze kterého vyplývá, že povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má vlastník tuzemského vozidla a že pojištění odpovědnosti vznikne na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem. Pojistná smlouva č.: [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou má obsahové náležitosti ve shodě s ust. § 3 odst. 4 zák.č. 168/1999 Sb., jedná se tedy o pojistnou smlouvu uzavřenou v souladu se zák.č. 168/1999 Sb., tedy o smlouvu platnou a pro účastníky také závaznou. V řízení bylo prokázáno, že pojistnou smlouvou byly žalobkyně a žalovaná vázány až do [datum], kdy sjednané pojištění zaniklo podle ust. § 12 odst. písm.e) zák.č. 168/1999 Sb., protože žalovaná nezaplatila dlužné pojistné ani na základě upomínky žalobkyně ze dne [datum]. Z ust. § 13 odst. 2 zák.č. 168/1999 Sb. vyplývá, že žalobkyně jakožto pojistitel má vůči žalované právo na úhradu pojistného do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo. V daném případě žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení dlužného pojistného pouze za období od [datum] do [datum], kdy pojistný vztah skončil. Jednalo se o částku 2 898 Kč, kterou žalovaná doposud žalobkyni neuhradila. Námitka žalované, že vozidlo bylo pojištěno jejím dědečkem u jiné pojišťovny, není podle ust. § 12 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. skutečností, která by měla za následek zánik pojistného vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Důsledně tomuto závěru soud shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu. Uložil proto žalované s poukazem na ujednání ve smlouvě a dále s poukazem na ust. § 13 odst. 2 zák.č. 168/1999 Sb., aby tato žalobkyni dlužné pojistné ve výši 2 898 Kč zaplatila, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, a to podle ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník, a dále ve spojení s ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb. Žalobkyně