32 C 284/2020-43 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 9.814 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 1.826,44 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 682,50 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ [číslo] (smlouva o úvěru dle účinného zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 6.000 Kč v hotovosti vyplacené žalované obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, resp. dohodnutým způsobem, a proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu, neboť splatnost celého úvěru nastala ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 9.814 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou úvěru 6.000 Kč, úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 261,90 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1.200 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2.193,10 Kč a poplatkem za životní pojištění 159 Kč. Dále žalobce požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, které byly specifikovány výše. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum] + Seznam postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 5. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobce, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 2. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce řádně zjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost, kdy o úvěruschopnosti žalované jednak svědčí fakt, že uhradila v průběhu trvání smluvního vztahu částku 800 Kč, tzn. více než 10 % dlužné jistiny a dále o úvěruschopnosti žalované svědčí listiny, které právní předchůdce žalobce od žalované shromáždil a sice 3 kusy poštovních poukázek za období červen až červenec 2017 – platby od Úřadu práce (na čl. 30), Nájemní smlouva ze dne [datum] (na čl. 30 p. v. – 31), Rozhodnutí Úřadu práce o příspěvku na živobytí a příspěvku na bydlení a 2 kusy příjmových pokladních dokladů o úhradě nájemného za květen a červen 2017. 6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 3.667 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 2.100 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení – ostatně žalobce žalobou v této výši i požadoval), a za jeden úkon právní služby 1.500 Kč podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a jedním režijním paušálem 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 600 Kč, a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů 567 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.