39 C 9/2021-20 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně tvrdí, že žalované byly na základě Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] poskytovány objednané služby elektronických komunikací. Žalované bylo zároveň poskytnuto přijímací zařízení [anonymizováno 7 slov]: [číslo]). Žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila dne [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, eventuálně k vrácení zařízení. Protože toto zařízení žalovaná nevrátila, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši stanovené v Ceníku a ve Všeobecných obchodních podmínkách. Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. 2. Soud rozhodoval podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených důkazů, když proti tomuto postupu účastníci nevznesli žádné námitky. 3. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ke dni [datum] na žalobkyni. 4. Soud učinil skutkový závěr, podle kterého mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu 2 000 Kč, když v souvislosti s uzavřenou smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací bylo žalované zapůjčeno přijímací zařízení sloužící k využívání služeb elektronických komunikací a po ukončení smluvního vztahu vznikla podle Všeobecných obchodních podmínek povinnost žalované toto zařízení vrátit. Žalovaná zapůjčené zařízení nevrátila a žalobkyně tak požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši stanovené v Ceníku. 5. Povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč vyplývá z článku 7.4 a 7.6 Všeobecných obchodních podmínek. Podle článku 7.4 Všeobecných obchodních podmínek je účastník povinen vrátit přijímací zařízení poskytovatele, které mu bylo poskytnuto, do 7 dnů na adresu distribučního skladu [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Zařízení je považováno za vrácené okamžikem jeho převzetí v distribučním skladu právní předchůdkyně žalobkyně. Podle článku 7.6 Všeobecných obchodních podmínek, jestliže účastník nevrátí zařízení poskytovatele včas a v pořádku, může mu být naúčtována smluvní pokuta podle Ceníku. 6. Soud vycházel ze závěrů vyjádřených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3512/11 ze dne [datum]. Z něj vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na nichž spotřebitel připojuje svůj podpis). V posuzované věci nebylo konkrétní ujednání o smluvní pokutě součástí listiny, kterou žalovaná podepsala. Obsaženo je pouze v článku 7.6 Všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná svým podpisem pouze stvrdila, že všeobecné podmínky převzala, seznámila se s nimi, nemá k nim žádné výhrady a zavazuje se těmito dokumenty řídit. Zároveň podepsala závazek spotřebitele uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku bez konkrétního vymezení. 7. V bodu č. 30 Ústavní soud uvádí, že v praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. 8. K otázce spotřebitelských smluv, a to ve vztahu k ustanovením těchto smluv psaných velmi malým až nečitelným písmem se vyslovuje nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 342/09 ze dne [datum]. V konkrétní smlouvě existuje pouze neurčitá zmínka o smluvní pokutě a je skrytá v textu, který sám byl proveden malým písmem. 9. Je nepochybné, že konkrétní ujednání o smluvní pokutě je pro spotřebitele (žalovanou) nevýhodné, přesto se nenachází v textu smlouvy samotné (v tom se nachází toliko závazek spotřebitele uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku), ale až v obchodních podmínkách a výše smluvní pokuty dále v ceníku. Soud shledal, že je na místě použití citovaného nálezu Ústavního soudu na daný skutkový stav. Proto žalobu zamítl. 10. Právní posouzení věci vyplývá ze zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, § 419 a násl., § 1810 a násl. občanského zákoníku (zejména ustanovení § [číslo], § [číslo]). 11. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěch ve věci měla žalovaná, ale žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.