44 C 72/2020-21 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu, který žalovaná uznala a který plyne ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně z této smlouvy na žalobkyni přešla. Žalobkyně a žalovaná se současně dohodly na splátkách dluhu, který činil v původní výši 9 201,62 Kč, a to tak, že žalovaná dluh uhradí v měsíčních splátkách počínaje [datum] a konče [datum]. Žalovaná dlužnou částku nesplatila a dosud dluží 2 701,62 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaná prohlášením ze dne [datum] uznala, že z titulu smlouvy uzavřené mezi ní a [právnická osoba] dluží částku 9 201,62 Kč. Žalovaná a žalobkyně, na níž pohledávka přešla, současně v téže listině uzavřely dohodu, že žalovaná dlužnou částku uhradí v pravidelných 17 měsíčních splátkách po 500 Kč (splatných od [datum] do [datum]) a poslední 18. splátce ve výši 701,62 Kč (splatné dne [datum]). Žalovaná uhradila uznaný dluh pouze částečně a dosud dluží částku 2 701,62 Kč (neuhradila 14. – 18. splátku). Po stránce právní na projednávanou věc dopadá § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 701,62 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 100 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.