46 C 125/2020-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 54 291,27 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 20 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 4 660 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8 000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 300 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku 43 960 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 20 měsíčních splátkách po 2 198 Kč. V důsledku řádného nesplácení úvěru došlo k jeho zesplatnění a věřitelka postoupila svou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 14 899,63 Kč, sjednaný úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 440,88 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 5 625,49 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 2 320,50 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 625,49 Kč, konečně smluvní pokutu ve výši 23 379,28 Kč, úrok vyčíslený od [datum] do postoupení ve výši 6 587,34 Kč a úrok z prodlení od postoupení ve výši 2 529,54 Kč. Nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum]. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 4 660 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, dále poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 300 Kč a inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 43 960 Kč v 20ti splátkách po 2 198 Kč měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. 5. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná splatila celkem 13 048 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 65 256,64 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru. 8. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k jeho zesplatnění. 9. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 10. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z informací získaných od žalované, z dokladů předložených žalovanou a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná uvedla, že je od [datum] zaměstnána v [anonymizována tři slova] [obec] s příjmem 16 000 Kč měsíčně, přičemž výše jejích měsíčních výdajů činí 10 000 Kč. Uvedené údaje v žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalobkyně neměla důvod pochybovat o tvrzeních žalobkyně. 11. Z žádosti o úvěr (č.l. 21) je zřejmé, že žalobkyně vycházela z pouhých tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, které však nijak neprověřovala. Z žádosti vyplývá, že příjmy žalované představovala mzda ve výši 16 000 Kč a příjmy z blíže nespecifikovaných brigád ve výši 3 000 Kč. Výdaje na bydlení měly činit 3 000 Kč, náklady na dopravu jídlo a osobní náklady 4 000 Kč a splátky stávajících půjček 3 000 Kč (aniž by bylo ověřováno, jaké konkrétní závazky má žalovaná a zda je řádně splácí). 12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum], věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum], spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum] (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)). 21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovat