50 C 102/2020-33 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 250 Kč s příslušenstvím. Podle žaloby žalovaný dne [datum] uzavřel se [právnická osoba], smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 1 500 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 122,10 Kč. Dlužná částka je tvořena jistinou 1 500 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 122,10 Kč, smluvním úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 1 006,03 Kč, jednorázovou smluvní pokutou 750 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 264,85 Kč, náklady na vymožení pohledávky 166 Kč. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kterým bylo řízení částečně zastaveno. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsaná ani jedním z účastníků. Ve smlouvě je uveden datum splatnosti [datum] a celková splatná částka 2 650,05 Kč. Ve smlouvě nejsou výslovně upraveny poplatky za upomínky, není uvedena smluvní pokuta ve výši, jak je uvedeno shora. Ze smlouvy nevyplývá, že by smlouvu skutečně uzavíral žalovaný a ne pouze osoba, která použila osobní údaje žalovaného. Rovněž tvrzenou potvrzující platbu nemusel nutně posílat žalovaný, ale např. i osoba mající k účtu žalovaného přístup. Z obchodních podmínek vyplývá, že jsou nepodepsané a ani jinak nevyplývá, že by byly žalovanému známy či se žalovaným dohodnuty. Podle výpisů z účtu měla právní předchůdkyně žalobkyně zaslat žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 1 500 Kč. Z předložené tabulky, obsahující identifikační údaje o uzavřeném úvěru, žalobkyně předložila údaje týkající se osoby dlužníka označeného jako [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], doložené včetně dokladu o odeslání, vyplývá, že žalovaný byl seznámen s postoupením pohledávky a vyzván k zaplacení. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaný byl upozorněn na možnost podání žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. Absentuje např. doklad o elektronickém otevření příslušných dokumentů na webové stránce právního předchůdce žalobkyně žalovaným, zaslání těchto dokumentů žalovanému na jeho emailovou adresu atp. Absentuje doklad o tom, že prostřednictvím internetu žalovaný potvrdil seznámení se s textem smluvních dokumentů k úvěru, ev. že mu byly stejnou cestou zaslány k seznámení se s nimi a odsouhlasení. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 1 500 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 1 500 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné zasílání upomínek, poplatek za prodlení a požadovaná smluvní pokuta. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Nebytnou podmínkou nastoupení účinků adresovaného právního jednání, je pak dle konstantní judikatury doručení do sféry dlužníka. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 250 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a jednoho polovičního á 100 Kč úkonu, realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 o.s.ř., jako třídenní.