50 C 107/2020-34 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] ze dne [datum] na částku 1 100 Kč. Dlužná částka je tvořena jistinou 1 100 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 796,96 Kč, smluvního úroku ve výši 550,90 Kč, jednorázovou smluvní pokutou 550 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 152,74 Kč, náklady na vymožení pohledávky 119 Kč. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kterým bylo řízení částečně zastaveno. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsaná ani jedním z účastníků. Ve smlouvě je uveden datum splatnosti [datum] a celková splatná částka 1 915,04 Kč. Ve smlouvě nejsou výslovně upraveny poplatky za upomínky, není uvedena smluvní pokuta ve výši, jak je uvedeno shora. Ze smlouvy nevyplývá, že by smlouvu skutečně uzavírala žalovaná a ne pouze osoba, která použila osobní údaje žalované. Rovněž tvrzenou potvrzující platbu nemusela nutně posílat žalovaná, ale např. i osoba mající k účtu žalované přístup. Z obchodních podmínek vyplývá, že jsou nepodepsané a ani jinak nevyplývá, že by byly žalované známy či se žalovanou dohodnuty. [právnická osoba], výpisu z účtu, měla právní předchůdkyně žalobkyně zaslat žalované na její účet dne [datum] částku 1 100 Kč. Z předložené tabulky, obsahující identifikační údaje o uzavřeném úvěru, žalobkyně předložila údaje týkající se osoby dlužníka označeného jako [celé jméno žalované], [rodné číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], doložené včetně dokladu o odeslání, vyplývá, že žalovaná byla seznámena s postoupením pohledávky a vyzvána k zaplacení. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaná byla upozorněna na možnost podání žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byla skutečně žalovaná; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalované, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalované. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalované nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalované doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámila skutečně žalovaná a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. Absentuje např. doklad o elektronickém otevření příslušných dokumentů na webové stránce právního předchůdce žalobkyně žalovanou, zaslání těchto dokumentů žalované na její emailovou adresu atp. Absentuje doklad o tom, že prostřednictvím internetu žalovaná potvrdila seznámení se s textem smluvních dokumentů k úvěru, ev. že jí byly stejnou cestou zaslány k seznámení se s nimi a odsouhlasení. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalované na účet přišla částka 1 100 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 1 100 Kč, která byla poukázána na účet žalované spolu se zákonným úrokem z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné zasílání upomínek, úrok z prodlení a požadovaná smluvní pokuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 650 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.