50 C 129/2020-31 — Okresní soud v Mostě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 443,57 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve znění Smlouvy o úvěru ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o úvěru“). Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku 18 119 Kč s příslušenstvím, a to do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný tak svou vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku do 1 Kč ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný úvěr čerpal bezhotovostně, převodem na svůj účet. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, uplatňuje žalobkyně kromě dlužné částky jistiny 7 119 Kč také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky úvěru, s jehož vrácením byl žalovaný v prodlení, v celkové částce 3 559 Kč, a dále neuhrazenou paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 819,76 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum], tedy ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Žalovaný nereagoval ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatil. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kterým bylo řízení částečně zastaveno. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 7. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se dohodl se žalovaným na poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč se splatností do 30 dní s možností prodloužení až na 360 dní, celková částka ke splacení činila 18 119 Kč. Tato smlouva není podepsaná ani jedním z účastníků. 8. Z obchodních podmínek vyplývá, že jsou nepodepsané a ani jinak nevyplývá, že by byly žalovanému známy či se žalovaným dohodnuty. 9. Podle výpisů z účtu měla právní předchůdkyně žalobkyně zaslat žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 1 000 Kč, [datum] částku 1 000 Kč, [datum] částku 2 000 Kč, [datum] částku 2 000 Kč, [datum] částku 4 000 Kč a [datum] částku 5 000 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaný byl seznámen s postoupením pohledávky a vyzván k zaplacení. 11. Z předložené předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že předmětem této listiny je výzva právního předchůdce žalobkyně žalovanému k okamžité úhradě dluhu ve výši 19 484 Kč ke dni [datum]. 12. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. Absentuje např. doklad o elektronickém otevření příslušných dokumentů na webové stránce právního předchůdce žalobkyně žalovaným, zaslání těchto dokumentů žalovanému na jeho emailovou adresu atp. Absentuje doklad o tom, že prostřednictvím internetu žalovaný potvrdil seznámení se s textem smluvních dokumentů k úvěru, ev. že mu byly stejnou cestou zaslány k seznámení se s nimi a odsouhlasení. 13. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 15 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, z čehož neuhrazená část činí 7 119 Kč. 14. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 15. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 7 119 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného a která nebyla ze strany žalovaného uhrazena spolu se zákonným úrokem z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení (zaslání oznámení o postoupení pohledávky s třídenní lhůtou k plnění). Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné zasílání upomínek. 19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 071 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 300 Kč a jeden úkon právní služby po 150 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 221 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 20. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. 21. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 o. s. ř. jako třídenní.