50 C 132/2021-35 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 15 924 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se prostřednictvím internetové domény právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) zaregistrovala do systému žalobkyně na [webová adresa], za účelem využívání jejích služeb. Současně se žalovaná seznámila s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že žalovaná požádala v elektronické formě o poskytnutí revolvingového úvěru, na nějž vyčerpala celkem částku 15 924,32 Kč. Žádosti žalované bylo po prověření její úvěruschopnosti vyhověno a následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná úvěr v dohodnutém termínu splatnosti nevrátila a to ani přes písemnou výzvu k zaplacení, odeslanou žalované dne [datum]. Úvěr byl čerpán prostřednictvím zaslání peněz na účet žalované [číslo] [bankovní účet]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, datované [datum], soud zjistil, že smlouva není žalovanou podepsána. Vlastní text dokumentu pak obsahuje ustanovení o výši úrokové sazby 126 % p.a. a RPSN ve výši 231,39% p.a. Výše poskytnutého úvěrového limitu byla dohodnuta na 80 000 Kč. Splatnost úvěru byla dohodnuta v článku V. v minimálních splátkách uvedených v obchodních podmínkách ve výši 12,5% nesplaceného úvěru s úrokem a poplatkem z úvěru nebo 1000 Kč, podle toho, která částka bude vyšší. Ve smlouvě jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jako jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum], soud zjistil, že účet [číslo] [bankovní účet], patřil žalované. Z předložené platební informace soud zjistil, že ke dni [datum] evidovala právní předchůdkyně za žalovanou dlužný zůstatek ve výši 10 144,86 Kč, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, úroky ke dni [datum] ve výši 5 529,46 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně se stala majitelem vymáhané pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze stejného dne vyplývá, že výzva byla odeslána a žalovaná vyzvána k zaplacení částky 23 229,39 Kč do 3 dnů od doručení výzvy. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ prohlášení pro stávajícího klienta“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byla skutečně žalovaná; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalované, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalované. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani právní předchůdkyní žalobkyně. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že žalované na účet přišla částka 15 924,93 Kč, jež dle žalobních tvrzení byla poskytnuta žalované na její účet, uvedený shora. Tuto částku by bylo nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, pokud by bylo prokázáno, že byla odeslána a připsána na účet žalované. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto nemohl být přiznán nárok na zaplacení částky, která měla být dle úvěrové smlouvy poskytnuta na účet žalované. Rovněž nemohlo být přiznáno plnění, které vyplývá ze smluvních ujednání (úrok, poplatky). S ohledem na neprokázání uzavření smluvního vztahu ani vzniku bezdůvodného obohacení žalovanou, soud žalobu zamítnul. Soud podotýká, že poučení o neprokázání poskytnutí plnění z úvěrové smlouvy je poučením ve smyslu ustanovení § 118 a o.s.ř., které je soudem poskytnuto účastníkům při nařízeném ústním jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila. Pokud žalobkyně dne [datum] doručila soudu podání, v němž předložila jako listinný důkaz potvrzení o zaslání částky 10 000 Kč na účet žalované, k tomuto důkazu již soud nemohl přihlédnout, neboť je vázán stavem věci, jaký je v době vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni [datum]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že neúspěšné žalobkyni neuložil povinnost k jejich náhradě úspěšné žalované, když tato neprokázala jejich vznik.