50 C 68/2021-52 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 80 649 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 40 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 43 952 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, odměnu za administrativní činnost 18 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal zaplatit v 36 týdenních splátkách po 2 832 Kč, počínaje [datum], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 40 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 9 500 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 31 149 Kč, kapitalizovaný úrok 8 698,51 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 4 311,67 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný ke dni podpisu žádosti požádal u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že ze mzdy má příjem [částka]. Výdaje žalovaného za bydlení byly uvedeny v částce [částka], ostatní výdaje [částka], splátky úvěrů [částka]. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši [částka]. Žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá nezaopatřené dítě. Jako přílohy jsou uvedeny bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouva. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 43 952 Kč. Ve smlouvě byla žalovanému předepsána platba úplaty za administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 101 952 Kč v 36ti splátkách po 2 832 Kč měsíčně. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 58 952 Kč Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaný nic nezaplatil. 6. Z bankovního výpisu právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že na účet, číslo [bankovní účet], který je účtem žalovaného, byla odeslána částka 40 000 Kč. 7. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně vyzýván k zaplacení dlužné částky, která činila 45 612 Kč. Dne [datum] bylo zpracováno oznámení o zesplatnění úvěru, které nebylo doloženo dokladem o doručení žalovanému. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o postoupení a vyzvala jej k zaplacení částky 80 949 Kč. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne [datum]. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 98 791,34 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaný byl uvedenou upomínkou rovněž upozorněn na zesplatnění úvěru. 10. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil, pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu číslo [bankovní účet], za měsíce [anonymizována tři slova] [rok]. Ze strany žalovaného nebyly předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka (např. splátky půjček). Z výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že v měsíci [anonymizováno] [rok] činily příjmy [částka], výdaje [částka]. Platby ve prospěch sázkové [právnická osoba] činily [částka]. Mzda byla ve výši [částka]. Půjčky od různých poskytovatelů byly ve výši [částka]. V měsíci [anonymizováno] [rok] pak jsou uvedeny příjmy ve výši [částka], výdaje [částka]. Mzda byla ve výši [částka]. Půjčky od různých poskytovatelů v září činily [částka]. Platby ve prospěch sázkové [právnická osoba] činily [částka]. 11. Žalobkyně doložila výpisem z registru exekucí, že ke dni podpisu úvěrové smlouvy žalovaný neměl žádnou běžící exekuci. 12. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že žalovaný vůbec nezačal poskytnutý úvěr splácet, tím se dostal do prodlení. 13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 14. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 15. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán, s průměrným příjmem. Výdaje a náklady žalovaného však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr. Z předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného zcela jasně vyplývá, že jde o osobu, která minimálně ve dvou po sobě jdoucích měsících nevystačila se svým příjmem tvořeným mzdou. Žalovaný každý měsíc prosázel částku přesahující jeho měsíční mzdu. Své příjmy pak dorovnával mnohačetnými půjčkami, většinou od nebankovních poskytovatelů. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykl