50 C 97/2020-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [anonymizováno]“) - právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako zákazníkem dne [datum], na základě které poskytla žalovanému částku 1 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, který uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Postupitelem pohledávky je [právnická osoba]. Nedílnou součástí smlouvy jsou [ulice] podmínky, podle kterých je smlouva považována za uzavřenou okamžikem, kdy právní předchůdce poskytne žalovanému zápůjčku na základě jeho žádosti. Smlouva (v důkazech označena jako„ [jméno] application“) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [právnická osoba] formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit [právnická osoba] do [datum], žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení s plněním. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a stala se tak aktivně legitimovanou k podání žaloby (smlouva o postoupení pohledávek). 6. Ze Smlouvy [anonymizována tři slova] ze dne [datum] plyne, že obsahuje kromě jiného bydliště povinného, jeho rodné číslo, číslo účtu [bankovní účet] i telefonní číslo. 7. Z listiny Prohlášení pro stávajícího klienta soud zjistil, že obsahuje prohlášení, kterým [právnická osoba] poskytuje úvěr Klientovi – žalovanému a další osobní údaje jako rodné číslo a číslo OP a č. bankovního účtu [bankovní účet]. 8. Z výpisu účtu soud zjistil, že na číslo účtu žalovaného [bankovní účet] byla zaslána částka 1 000 Kč. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, zároveň mu byla sdělena dlužná částka a údaje o novém věřiteli. Toto oznámení bylo dle Podacího archu odesláno dne [datum]. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 3 670,47 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. 11. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ prohlášení pro stávajícího klienta“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani právní předchůdkyní žalobkyně. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena. 12. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. 13. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 1 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. 14. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 15. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 1 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Úroky z prodlení soud přiznal od [datum], neboť oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (odeslaným dne [datum]) se žalovaný prokazatelně dozvěděl o svém prodlení, následně plynula 3 denní lhůta k plnění. Ve zbytku soud žalobu zamítl, tedy co se týče zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum], neboť žalobkyně nikterak nedoložila, že by žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. 20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.