13 C 291/2022-30 — Okresní soud v Mostě

Žalobce se podaným návrhem domáhal zaplacení předmětné částky 1 958,39 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřel se žalovanou na základě objednávky služeb podepsané žalovanou Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací nebo její dodatek („ Účastnická smlouva“) [číslo] [číslo] [číslo] jejíž nedílnou součástí je kupní smlouva, rovněž Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] („ VPST“), se kterými žalovaná vyslovila podpisem Účastnické smlouvy výslovně souhlas. Na základě Účastnické smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala mu za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit ceny vyúčtované. Požadovaná částka ve výši 1 958,39 Kč představuje dlužné položky z vyúčtování [číslo] ve výši 25,29 Kč, [číslo] ve výši 44,1 Kč, [číslo] ve výši 80 Kč, [číslo] ve výši 49 Kč a [číslo] ve výši 1 760 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaná přes tuto výzvu svou povinnost nesplnila a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. Soud postupoval dle § 101 ods.3 o.s.ř. Potřebná skutková zjištění čerpal soud z důkazů listinných. Tak bylo zjištěno, že žalovaná byla v době poskytnutí služeb účastníkem tří Účastnických smluv, na základě těchto smluv byly žalovanou využívány služby poskytované žalobcem. Využitím těchto služeb žalované vznikla povinnost za tyto služby žalobci zaplatit částku 1 958,39 Kč (viz Účastnické smlouvy se žalovanou, Všeobecné podmínky, [ulice] podmínky platebních služeb, vyúčtování, předžalobní upomínka). Citovanými důkazy byla skutková tvrzení žalobce prokázána. Právní posouzení soudu se opírá o ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Příslušenství v podobě úroků z prodlení bylo žalobci přiznáno v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě skutkového stavu shora zjištěného a dle citovaných zákonných ustanovení, soud žalobě jako důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce, který měl ve věci úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (AT) ve výši 5 119 Kč, která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta za řízení v jednom stupni ve výši tří úkonů po 1 000 Kč, náhrady jeho hotových výdajů v rozsahu tří režijních paušálů po 300 Kč, a konečně z daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad jeho hotových výdajů ve výši 21 %, (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).