14 C 106/2022-42 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně domáhala se žalobou, v řízení zahájeném dne [datum], nahrazení projevu vůle žalovaného v dodatku k Dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum] (dále Dohoda ze dne [datum]). Žalobkyně uvedla, že naposledy uvedenou Dohodu ze dne [datum] uzavřeli účastníci za trvání manželství, vypořádali v ní vzájemné majetkové vztahy a také práva společného bydlení. V této bylo mimo jiné dohodnuto a konstatováno, že žalobkyně bude i po rozvodu obývat byt na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], který se po právní moci rozsudku stane jejím výlučným vlastnictvím a žalovaný, že společné bydlení opustil a do společného bydlení se již nevrátí. Současně oba manželé prohlásili, že mají bytovou potřebu zajištěnou a jejich práva a povinnosti společného bydlení jsou vypořádány a z toho titulu si nečiní vůči sobě navzájem žádné další nároky. Dohoda ze dne [datum] opatřená úředně ověřenými podpisy žalobkyně a žalovaného byla předložena soudu v průběhu řízení o rozvod manželství. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozvedeno manželství účastníků formou tzv. nesporného rozvodu, při splnění náležitostí uvedených v ustanovení § 757 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně následně podala návrh na vklad jejího vlastnického práva u katastrálního úřadu, spolu s připojeným rozsudkem o rozvodu manželství a Dohodou ze dne [datum]. Katastrální úřad změnu v katastru nemovitostí neprovedl s odkazem na nedostatečnou specifikaci nemovitosti v Dohodě ze dne [datum]. Žalovaný, kterému žalobkyně předložila písemné znění Dodatku k Dohodě ze dne [datum] (dále Dodatek), tento nepodepsal, pokud mu ze strany žalobkyně nebude vyplacena částka 250 000 Kč. Žalobkyně dále poukázala na chování žalovaného, který ji pronásleduje, vyhrožuje jí násilím do takové míry, že byla nucena obrátit se na Policii ČR. V průběhu řízení, při jednání dne [datum], upřesnila žalobkyně část Dodatku tak, aby odpovídal obvyklému řazení formálních údajů potřebných pro splnění podmínek při zápisu změny vlastníka do katastru nemovitostí. V případě Dodatku k Dohodě ze dne [datum] se podle žalobkyně jedná pouze o odstranění formálního nedostatku, který nemění nic na tom, co bylo o bytové jednotce dohodnuto a jako takový nezpůsobuje neplatnost předmětné dohody. Na nákladech řízení žádala žalobkyně nahradit náklady v celkové výši 18 456 Kč. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Poukázal na to, že Dohodu ze dne [datum] uzavřel ve složité osobní situaci a pokud po něm později žádala žalobkyně uzavření Dodatku, odmítl to z toho důvodu, že jednak v roce 2022 vzrostly ceny nemovitostí a dále, že se jeho postoj po rozvodu manželství změnil. Žalovaný zdůraznil, že Dodatek jako takový vyžaduje ke své platnosti souhlasu obou účastníků a žalovaný je takový souhlas dá pouze za situace, že mu bude žalobkyní vyplacen vypořádací podíl minimálně ve výši 300 000 Kč. Na nákladech řízení žalovaný žádal nahradit 11 768 Kč. V dokazování soud provedl níže uvedené listinné důkazy a zjistil: - z rozsudku Okresního soudu v Mostě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že manželství účastníků bylo rozvedeno tzv.„ nesporným rozvodem“ bez zjišťování příčin rozvratu manželství, když soud akceptoval dohodu účastníků o výchově nezletilého syna [jméno], narozeného [datum], schválenou soudem a dohodu týkající se vypořádání majetkových poměrů a bydlení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]; - z Dohody ze dne [datum], která byla v průběhu řízení o rozvod manželství účastníků akceptována soudem, že bytová jednotka [číslo] byla označena adresou [adresa žalovaného a žalobkyně], č. jednotky [číslo], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] a podle dohody se jejím výlučným vlastníkem včetně veškerého vybavení domácnosti měla stát po rozvodu manželství účastníků žalobkyně. Vedle toho manželé dohodou uspořádali vedle jiného i další vlastnictví movitých věcí, zejména [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], motocyklu [značka automobilu] typ [anonymizováno], [registrační značka] a přívěsného vozíku [anonymizováno], [registrační značka], které připadly do vlastnictví žalovaného. Dále vyřešili, komu a jak připadnou stavební spoření, penzijní připojištění a dohodli okolnost společného bydlení. Manželé v Dohodě prohlásili majetkové vypořádání za dostatečné s tím, že není třeba jakéhokoliv finančního vyrovnání ze strany některého z nich a současně prohlásili, že smlouvu uzavírají svobodně a vážně, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek a po přezkoumání všech rozhodných skutečností, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy (doložka v závěrečném ustanovení Dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum]); -z Dodatku [číslo] k Dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum], že v něm žalobkyně specifikovala nemovitost označenou v článku I. písmeno a) Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů ze dne [datum], přesnějším označením bytové jednotky, listy vlastnictví. V průběhu jednání pak žalobkyně upřesnila text části tohoto Dodatku formální stylizací označení bytové jednotky a podílu na pozemcích tak, aby odpovídal potřebám zápisu do katastru nemovitostí; -z úředních záznamů od Policie ČR ze dne [datum] a ze dne [datum], že v prvním žalobkyně podávala vysvětlení u Obvodního oddělení [obec] a v druhém u Obvodního oddělení v [obec], když v nich shodně popisovala chování žalovaného po rozvodu manželství účastníků, když jeho chování označila jako obtěžující a násilné a vysvětlila v něm okolnosti prodeje společné zahrady ještě před rozvodem jejich manželství a následné ústní domluvy, podle které„ peníze za zahradu“ zůstaly žalovanému oproti tomu, že žalobkyně bude s dcerou a synem užívat byt. Dále žalobkyně uvedla, že na zahradě byl dluh u banky ve výši 5 000 Kč, který účastníci neřešili; Z informací dostupných ve veřejné části katastru nemovitostí soud zjistil údaje o jednotce [číslo] která je na [list vlastnictví] zapsána v budově [adresa] [číslo], v [katastrální uzemí] [anonymizováno]. s podílem na společných částech [číslo], ke které jsou jako vlastníci zapsáni v rámci SJM žalovaný a žalobkyně a dále ke stavbě [adresa] zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [anonymizováno]. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že účastníci jsou bývalí manželé, jejichž manželství bylo rozvedeno rozhodnutí Okresního soudu v Mostě formou tzv. dohodnutého rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu jejich manželství. V průběhu rozvodového řízení soud akceptoval mimo jiné i předloženou Dohodu ze dne [datum], podle které předmětná bytová jednotka připadla do vlastnictví žalobkyně s tím, že z bodu III. a IV. Dohody ze dne [datum] vyplývá, že se jedná o úplné vypořádání, bez potřeby jakéhokoliv finančního vyrovnání ze strany některého z manželů a současně, že Dohoda ze dne [datum] byla uzavřena svobodně a vážně a nikoliv v tísni. Dodatkem [číslo] k dohodě o vypořádání SJM došlo k přesnému označení bytové jednotky [číslo] souvisejícího podílu na společných částech domu a pozemku. Z úředních záznamů, ve kterých žalobkyně podávala vysvětlení, vyplývá, že vztahy manželů nejsou po rozvodu jejich manželství dobré. V té souvislosti soud neověřoval, zdali tvrzení žalobkyně o tom, že jí žalovaný obtěžuje a činí vůči ní vyhrůžky, neověřoval, nicméně z uvedených postojů účastníků vyplývá, že minimálně ve vztahu k předmětné bytové jednotce mezi nimi dohoda není, neboť žalovaný podmiňuje souhlas k úkonům vedoucím k zapsání žalobkyně jako výlučného vlastníka dodatečným finančním vypořádáním, které aktuálně požaduje ve výši minimálně 300 000 Kč. Po provedení dokazování žalobkyně ani žalovaný další důkazní návrh nepřednesli a po poučení podle ustanovení § 119a zák. č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále o.s.ř.) přednesl důkazní návrh jen žalovaný a to požadavkem na provedení jeho účastnického výslechu, ve kterém by vysvětlil své postoje k uzavření předmětné dohody a dále vysvětlil změnu jeho názoru na dohodu o vypořádání SJM účastníků. Podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) § 555 (1) Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. (2) Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. § 574 Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. § 738 (1) Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. (2) Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. § 739 (1)