39 C 361/2021-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně tvrdí, že dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo] s tím, že žalovanému zajistila veškeré předpoklady pro plynulý odběr dodávané elektřiny (č. smlouvy [anonymizováno] ze dne [datum]). Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] znějící na částku 1 198 Kč. Poplatek za upomínku ze dne [datum] ve výši 95 Kč žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] Náklady spojené s přerušením dodávky ve výši 1 198 Kč byly žalobkyní vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum]. Zaplacení zákonného úroku z prodlení žalobkyně požadovala ode dne následujícího po splatnosti faktur. 2. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když proti tomuto postupu účastníci nevznesli námitky (§ 115a o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dodávala žalovanému elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum] znějící na částku 1 198 Kč. Poplatek za upomínku ze dne [datum] ve výši 95 Kč žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] Náklady spojené s přerušením dodávky ve výši 1 198 Kč byly žalobkyní vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum]. Žalovaný dosud nic nezaplatil. 4. Soud zjistil, že podle Ceníku poplatků je zákazník zavázán nahradit náklady spojené se zahájením procesu přerušení dodávky ve výši 1 197,90 Kč, dále poplatek za přerušení dodávky ve výši 907,50 Kč a poplatek za každou další upomínku ve výši 95 Kč Náklady spojené se zahájením procesu přerušení dodávky ve výši 1 198 Kč byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] a poplatek za upomínku ve výši 95 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. 5. Ceník žalobkyně učinili účastníci přílohou smlouvy, a to písemným ujednáním ve smlouvě samotné, avšak Ceník žalobkyně nebyl účastníky smlouvy podepsán. 6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu. Soud přiznal žalobkyni zaplacení částky 1 198 Kč se zákonným úrokem z prodlení počínaje od [datum] v souladu s vyúčtováním elektřiny. 7. Smluvní pokuta má svou oporu v ustanovení § 2048 a následující zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 8. Podle § 1810 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 9. Žalobkyně jako podnikatel uzavřela se žalovanou jako spotřebitelem v rámci své podnikatelské činnosti smlouvu a tato je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. 10. V nálezu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/11, Ústavní soud mj. uvádí, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 11. Dále poznamenává:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR) 12. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 95 Kč a nákladů spojených se zahájením procesu přerušení dodávky ve výši 1 198 Kč soud zamítl, protože nenalezl oporu v zákoně, která by mu umožnila návrhu žalobkyně vyhovět a poukazuje rovněž na výše uvedená zákonná ustanovení, nález Ústavního soudu a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Vystavení a odeslání písemné upomínky ani zahájení procesu přerušení dodávky elektřiny není porušením smluvní povinnosti, kteréžto je podle § 2048 a násl. občanského zákoníku možné sankcionovat smluvní pokutou. Soud proto návrh žalobkyně na zaplacení poplatku za upomínku a náklady na zahájení procesu přerušení dodávky elektřiny žalobkyni nepřiznal. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ačkoliv měl žalovaný ve věci poměrně větší úspěch, soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Vycházel při tom ze zjištění, že žalovanému žádné náklady nevznikly.