46 C 233/2019-60 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím – smluvním úrokem ve výši 26,28 % ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně. Podle jejího tvrzení uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o [anonymizováno] úvěru [číslo] se sjednaným úvěrovým rámcem [částka], který se žalovaná zavázala splácet. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty částku [částka] a splatila [částka]. Pro neplnění povinnosti žalované dluh splácet žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení zbývající části úvěru. Žalovaná na výzvu nereagovala. 2. Žalobou uplatněný nárok tvoří: -) neuhrazená jistina – [částka], -) poplatky za vedení účtu a za dotazy na zůstatek – [částka], -) poplatky za pojištění – [částka], -) náklady na vymáhání – [částka], -) smluvní pokuty – [částka], -) úrok kapitalizovaný ke dni sepisu žaloby – [částka], -) úrok ve výši 26,28 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) úrok z prodlení vyčíslený ke dni sepisu žaloby - [částka], -) úrok z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 30 678,21 (Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy přezkoumala schopnost žalované dluh splácet, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele posuzovali příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumali informace o proměnných jako je např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlédli do externích úvěrových registrů. Doplňujícím podáním, které bylo soudu doručeno po skončení insolvenčního řízení, žalobkyně podrobně popsala obecný způsob zkoumání a posuzování schopnosti úvěrovaných dluh splácet, a to prostřednictvím výpočtu [příjmení] (limitu nejvyšší měsíční splátky). Předložila soudu úvěrovou kartu žalované a doplnila, že před uzavřením smlouvy provedla lustraci v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR. 4. Řízení bylo v době od [datum] do [datum] přerušeno v důsledku insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužnice – žalované, a to Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Insolvenční řízení bylo zastaveno pro neplnění podmínek oddlužení. Pominula tak překážka bránící pokračování řízení. 5. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. 6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 7. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. K prvnímu čerpání došlo v den uzavření smlouvy, kdy žalovaná prostřednictvím úvěru financovala nákup [anonymizováno] za kupní cenu [částka]. V příloze [číslo]:„ Zákonné informace k vaší smlouvě“, která nebyla žalovanou podepsána, bylo uvedeno, že na základě smlouvy získá kreditní kartu, kterou si musí sama aktivovat a zvolit [příjmení], že poplatek za vedení účtu činí [částka] měsíčně a začne se účtovat po aktivaci karty. 8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná kromě shora uvedené částky [částka] vybrala z bankomatu dalších [částka], celkem tedy obdržela od žalobkyně [částka]. V době od [datum] do [datum] uhradila celkem [částka]. 9. Z listin označených jako„ úvěrová zpráva“ a„ úvěrová karta“ vyplynulo, že žalovaná v době před uzavřením úvěrové smlouvy 15krát požádala o spotřební úvěr, a že převážná část žádostí byla odmítnuta. Z těchto listin, jakož i ze samotné smlouvy vyplynulo, že žalobkyně vycházela z informací, že žalovaná je svobodná, pracuje s měsíčním příjmem ve výši [částka], bydlí v [anonymizováno] a je [anonymizováno]. 10. Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky [částka] do 14 dnů (výzva ke splacení a poštovní podací arch). 11. Předžalobní výzvou k plnění datovanou dnem [datum], odeslanou žalované doporučeně, byla žalovaná vyzvána k zaplacení před podáním žaloby (předžalobní upomínka a poštovní podací arch). 12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením popsaným v prvním odstavci odůvodnění, na která soud odkazuje. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr ve výši [částka], na jeho základě čerpala celkem [částka] a uhradila [částka]. Žalobkyně neověřila příjem a zaměstnání žalované, ani její výdaje, vycházela z tvrzeného příjmu pro statistickou analýzu. Ač žalovaná tvrdila, že je zaměstnána a její příjem činí [částka] měsíčně, žalobkyně to nijak neověřila. 13. Soud věc po právní stránce posoudil takto: 14. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 19. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, j