50 C 145/2021-33 — Okresní soud v Mostě

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 796,05 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, tvořené jistinou ve výši 2 000 Kč a částkou 796,05 Kč jako poplatku za prodloužení splatnosti úvěru. Podle žaloby, právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru na částku 2 000 Kč. Za účelem jednoznačné identifikace žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně osobní údaje, číslo telefonu, bankovní spojení a emailovou adresu. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem. Datum splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na den [datum], žalovaný měl vrátit celkem 2 000 Kč. Žalovaný požádal o prodloužení splatnosti úvěru o dalších 30 dní za poplatek 796,05 Kč, což mu bylo povoleno. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, uplatňuje žalobkyně kromě dlužné částky také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný nereagoval ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatil. Předmětná pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], a dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsaná žalovaným. Ve smlouvě je uveden datum splatnosti [datum], celková splatná částka 2 000 Kč. V dodatku ke smlouvě je uvedena výše půjčené částky 796,05 Kč, termín splatnosti prodloužený o 30 dnů. Ze smlouvy nevyplývá, že by smlouvu skutečně uzavíral žalovaný a ne pouze osoba, která použila osobní údaje žalovaného. Ve smlouvě je uvedeno bankovní spojení na žalovaného číslem účtu [bankovní účet]. Podle bankovního výpisu ze dne [datum], s uvedením údaje„ AV: půjčka [číslo]“, soud zjistil, že uvedeného data odešla platba ve výši 2 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě o úvěru, jehož majitelem je označen [jméno] [příjmení]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], vyplývá, že v době oznámení byla za žalovaným evidována pohledávka ve výši 5 944,13 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], doložené včetně dokladu o odeslání vyplývá, že žalovaný byl upozorněn na možnost podání žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni. Z oznámení [právnická osoba] ze dne [datum], soud zjistil, že majitelem účtu, na který byly odeslány peníze dle úvěrové smlouvy, byl [jméno] [příjmení], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. Absentuje např. doklad o elektronickém otevření příslušných dokumentů na webové stránce právního předchůdce žalobkyně žalovaným, zaslání těchto dokumentů žalovanému na jeho emailovou adresu atp. Absentuje doklad o tom, že prostřednictvím internetu žalovaný potvrdil seznámení se s textem smluvních dokumentů k úvěru, ev. že mu byly stejnou cestou zaslány k seznámení se s nimi a odsouhlasení. Na dokladu o odeslání platby je uveden jiný majitel účtu, než na úvěrové smlouvě. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 2 000 Kč, kterou by bylo nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Označení majitele účtu ([jméno] [anonymizováno]) nenasvědčuje tomu, že to byl žalovaný, kdo komunikoval s právní předchůdkyní žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Nelze tak přiznat nárok na jakékoliv smluvní plnění, tedy ani na poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 796,05 Kč. V tomto případě by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení ve výši zaslaných prostředků žalovanému. Nicméně na základě předložených listin není zřejmé, že částka úvěru ve výši 2 000 Kč byla zaslána žalovanému, resp. že se dostala do jeho dispoziční sféry. Z výpisu z účtu tato skutečnost nevyplývá. S ohledem na shora uvedené pak soud nárok uplatněný žalobou, v důsledku neunesení důkazního břemene žalobkyní, zamítnul. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný, byť ve sporu úspěšný, neprokázal, že by mu v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady vznikly. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.