50 C 228/2021-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 85 046 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 58 000 Kč, a to za úplatu a úrok (dále jen„ Smlouva“). Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 9 860 Kč, odměnu za administrativní činnost 11 600 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 30 160 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 1 404 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaný zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 1 424 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil celkem 25 978 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 58 000 Kč, úrok za sjednání řádného trvání smlouvy 9 860 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 112,06 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 22 869,33 Kč, poplatek za životní pojištění 1 064,61 Kč, kapitalizovaný úrok 14 289,90 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 6 718,33 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením Smlouvy, řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě předložených dokladů o jeho příjmech a výdajích (výplatní páska, pracovní smlouva, nájemné, SIPO), dále lustrací v dostupných rejstřících dlužníků, insolvenčním rejstříku, čímž splnila svoji povinnost. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], téhož dne byl žalovanému odeslán dopis o postoupení pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný ke dni podpisu žádosti požádal u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 58 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že ze mzdy má příjem [částka]. Další příjem nebyl uveden. Výdaje žalovaného za bydlení byly uvedeny v částce [částka], ostatní výdaje [částka], splátky úvěru [částka] celkové výdaje [částka]. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši [částka]. V jiné části karty pak je uveden údaj o další půjčce ve výši [částka], s měsíční splátkou [částka]. Jako doklady o příjmech a výdajích žalovaný předložil doklad o příjmu ze zaměstnání, pracovní smlouvu. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému hotovostní půjčku ve výši 58 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 9 860 Kč. Ve smlouvě byl žalovanému předepsán poplatek za administrativní činnost 11 600 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 30 160 Kč, pojištění 1 404 Kč, Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku celkem 111 024 Kč v 78ti splátkách po 1 424 Kč měsíčně. Roční RPSN byla dohodnuta ve výši 163,53%. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaný zaplatil celkem 25 978Kč. Ze smlouvy je zřejmé, že žalovanému ve skutečnosti byla poskytnuta částka 44 478 Kč, když 13 522 Kč bylo použito na úhradu dříve poskytnutého úvěru. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postoupení ze dne [datum], spolu s podacím lístkem je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalovanému zaslala oznámení o postoupení a vyzvala jej k zaplacení částky 88 546 Kč. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne [datum]. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 111 999 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). 8. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný žalobkyni předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Doklad o výši uvedených nákladů na bydlení nepředložil. Nebyly tak, ze strany žalovaného, předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalovaného (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalovaného. 9. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. V roce 2018 pak byla ve prospěch žalobkyně zahájena další exekuce sp. zn. [spisová značka], z čehož je zřejmé, že žalobkyně musela o neschopnosti žalovaného platit své závazky vědět před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť exekuční titul byl vydán dne [datum]. 10. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění. 11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 12. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 13. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán. Výdaje a náklady žalovaného však nebyly nijak doloženy a prokazovány a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzen