11 C 135/2023-18 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené zdravotní péče žalovaným. Žalovaný byl hospitalizován v době od [datum] do [datum] v [nemocnice], byl vyšetřen na neurologickém a radiogiagnostickém oddělení a biochemickou a hematologickou laboratoří. Za tato vyšetření mu byla vystavena faktura [číslo] na částku 12 579,48 Kč. Žalovaný byl dne [datum] přivezen rychlou záchrannou službou do [nemocnice], bylo mu poskytnuto ošetření chirurgem a byl udělán rtg lebky. Za tato ošetření mu byla vystavena faktura [číslo] na částku 1 234,20 Kč. Žalovaný ani jednu fakturu neuhradil a to i přes předžalobní výzvu mu zaslanou. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl hospitalizován v době od [datum] do [datum] v [nemocnice], byl vyšetřen na neurologickém a radiogiagnostickém oddělení a biochemickou a hematologickou laboratoří (ambulantní zpráva, propouštěcí zpráva). Za tato vyšetření mu byla vystavena faktura [číslo] na částku 12 579,48 Kč (faktura [číslo]). Žalovaný byl dne [datum] přivezen rychlou záchrannou službou do [nemocnice], bylo mu poskytnuto ošetření chirurgem a byl udělán rtg lebky (ambulatní zpráva). Za tato ošetření mu byla vystavena faktura [číslo] na částku 1 234,20 Kč (faktura [číslo]). Žalovaný byl k úhradě žalobcem vyzván (výzva, doručenka). Žalovaný dlužnou částku uznal (uznání dluhu). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: dle ust. § 3 zák. [číslo] sb., o veřejném zdravotním pojištění platí, že„ Zdravotní pojištění vzniká a) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením, dnem narození, b) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu, c) osobě, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území České republiky rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, nebo d) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem 1. nástupu do zaměstnání, 2. nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, 4. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, 5. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, 6. vykonatelnosti předběžného opatření nebo usnesení soudu o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. kdy se Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, stala příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie), nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie, 8. přihlášení občana České republiky k trvalému pobytu na území České republiky po předchozím pobytu v cizině, 9. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, nebo 10. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k trvalému pobytu.“ (odst. 1)„ Zdravotní pojištění zaniká a) smrtí pojištěnce, b) skončením trvalého pobytu na území České republiky, c) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky 1. dnem ukončení zaměstnání, 2. dnem skončení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí azylu nebo dnem zániku azylu, 4. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany, 5. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, dnem zániku tohoto oprávnění nebo dnem, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou, 6. dnem zrušení nebo zániku předběžného opatření nebo rozhodnutí o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. dnem, kdy Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, přestala být příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie) nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie, 8. posledním dnem měsíce, v němž osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 dosáhla 60 dnů věku, nebo 9. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později.“ (odst. 2) Žalovaný není českým státním občanem, není účasten zdravotního pojištění ani v České republice, ani ve Slovenské republice, žalobce tedy správně vymáhal uhrazení částky za ošetření přímo po žalovaném. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.