22 C 296/2022-21 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala výživného neprovdané matce (žalobkyni) proti žalovanému ve výši 5 000 Kč měsíčně počínaje narozením syna [jméno] [příjmení], [datum narození] po dobu dvou let. Svůj nárok odůvodnila tím, že od [datum] již nežije ve společné domácnosti se žalovaným. S nezletilým [jméno] je na rodičovské dovolené a nemá jiný příjem než rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení a přídavky na děti. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, neboť nemá na uvedené výživné peníze. 3. Soud po provedeném dokazování zjistil, že dne [datum] se účastníkům narodil nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného] (viz rodný list nezletilého). Z účastnických výpovědí soud zjistil, že účastníci manželství neuzavřeli, avšak až do [datum] spolu žili ve společné domácnosti. Žalovaný po dobu trvání společné domácnosti přispíval na výživu žalobkyně. Na její výživu však přispívá dosud, a to částkou přibližně 2 500 Kč měsíčně, kterou žalobkyně od žalovaného buď dostane v penězích, popř. formou nákupu. Oba účastníci mají obvyklé náklady na bydlení, stravu a ošacení. Žalobkyně má další dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, žalovaný rovněž, jde o společné děti účastníků. Účastníci nemají majetek větší hodnoty. Účastníci jsou svobodní. 4. Z potvrzení o výši příjmu žalovaného soud zjistil, že za období února 2022 do listopadu 2022 činil měsíční čistý průměrný příjem žalovaného částku 17 750 Kč. 5. Za základě listinného dokazování soud učinil následující skutkový závěr: žalobkyně není provdána za otce společného nezl. dítěte [jméno] [příjmení] narozeného [datum]. Otec žalobkyni od srpna 2022, kdy byla ukončena společná domácnost účastníků, dosud přispívá na výživu částkou 2 500 Kč měsíčně. Rovněž do té doby přispíval na výživu žalobkyně. 6. Právní posouzení věci soud učinil následující: Podle § 920 odst. 1 o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. 7. Podle § 913 odst. 1 o. z. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 8. Podle § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. 9. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 10. Žalobkyně se domáhala pouze nároku na výživu vůči žalovanému jako otci společného dítěte narozeného dne [datum]. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaný řádně přispíval na výživu žalobkyně v období od narození dítěte až do [datum], kdy byla ukončena jejich společná domácnost. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že po tuto dobu bylo její právo na výživné zcela uspokojeno. Po skončení společné domácnosti žalovaný i nadále přispívá na výživu žalobkyně, a to částkou, která dle soudu odpovídá majetkovým poměrům a možnostem a schopnostem žalovaného, rovněž tak žalobkyně. Nárok žalobkyně na výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně soud shledal jako nárok, který neodpovídá zákonným hlediskům tohoto typu vyživovací povinnosti. V souladu s povahou nároku na výživné na neprovdanou matku ve spojení s § 920 odst. 1 o. z. nelze mít za to, že by žalobkyni náleželo výživné ve stejné výši jako případné manželce, která má právo na stejnou životní úroveň po dobu trvání manželství, či výživné jako na dítě, které má právo na zásadně shodnou životní úroveň jako jeho rodiče. Žalovaná vyživovací povinnost trvá pouze po dobu dvou let od narození dítěte a má zejména matce umožnit překlenout co do příjmů období, kdy je třeba pečovat o narozené dítě, resp. období, kdy nemůže vykonávat své zaměstnání. V souladu s tím a rovněž v souladu s příjmy žalovaného soud dospěl k závěru, že výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně odpovídá nároku žalobkyně podle § 920 o. z. a žalovaný je schopen tuto částku ze svého příjmu vynaložit. V souladu s tím, že mezi účastníky bylo nesporné, že do [datum] trvala mezi účastníky společná domácnost, v rozsahu nároku žalobkyně do [datum] byla žaloba zamítnuta. Pro období od [datum] byla žalovanému stanovena povinnost přispívat na výživu žalobkyně ve výši 2 500 Kč měsíčně, avšak s tím, že nebyla stanovena žalovanému povinnost uhradit žalobkyni nedoplatek za období od [datum] dosud, neboť bylo zjištěno, že žalovaný žalované povinnosti již dostál, resp. toto výživné uhradil. V rozsahu nad přiznaný nárok, tj. v rozsahu částky 2 500 Kč měsíčně s účinností od [datum] byla žaloba v souladu s výše uvedeným zamítnuta. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s prohlášením účastníků, kteří vůči sobě náhradu nákladů řízení nežádali.