46 C 201/2023-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 17 995,84 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] dne 3. 10. 2017 smlouvu č. KTK/211351 2017, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve formě kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 18 % p.a. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] od smlouvy ke dni [datum] odstoupila. Dlužná částka byla i po odstoupení od smlouvy úročena úrokem z úvěru ve výši 18 % a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] dluh za žalovanou na žalobkyni. Po zesplatnění žalovaná na dluh uhradila celkem 5 000 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 17 995,84 Kč, úroků od [datum] do [datum] ve výši 5 065,98 Kč a úroků z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 2 321,91 Kč a úroků a úroků z prodlení od [datum] do zaplacení. 3. Žalobkyně žalobu následně doplnila, uvedla, že [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] úvěruschopnost žalobkyně řádně prověřovala, a to především zhodnocením informací získaných od žalované, která se vyjádřila ke svým rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům. Žalovaná prohlásila, že jí uváděné informace jsou úplné, přesné, pravdivé, přičemž nic nezamlčela. Žalovaná byla prověřena v databázích NRKI, BRKI, [příjmení] a v interní databázi banky. 4. Žalobkyně dále podáním ze dne [datum] (č.l. 34) doplnila, že žalovaná celkem čerpala částku 22 995,84 Kč a uhradila za období od [datum] do [datum] ve splátkách po 500 Kč a 1 000 Kč celkem 5 000 Kč. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. U interního výpisu banky soud zjistil, že žalovaná lustrací v [příjmení] neprocházela a banka o ní neměla negativní informace (čl. 26). 7. Z výpisu z běžného účtu žalované za poslední dva měsíce před uzavřením smlouvy (srpen a září 2017) vyplývá, že účet žalované vykazoval záporný zůstatek a příjmy byly z větší části tvořeny platbami od Úřadu práce. 8. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních služebze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl zřízen bankou [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] běžný účet označovaný jako„ U-konto“. 9. Z návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne [datum] a z akceptace návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že banka [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] poskytla žalované kontokorentní úvěr úvěrového limitu 10 000 Kč úročený úrokem ve výši 18 %. 10. Dle zesplatnění kontokorentního úvěru ze dne [datum] byl úvěr žalované zesplatněn ke dni [datum]. 11. Z výpisu z účtu žalované za srpen 2020 vyplývá, že ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalované celkem 22 995,84 Kč. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, prohlášení o okamžiku postoupení a seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že banka [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. 13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 32 548,28 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání dne [datum], ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru. 14. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že věřitelka řádně úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru neprověřovala. Vycházela pouze z údajů poskytnutých žalovanou. Právní předchůdkyni žalobkyni však již výpisů z běžného účtu za měsíce předcházející sjednání kontokorentu muselo být zřejmé, že žalované má pouze omezené příjmy a její tyto příjmy převyšují, z čehož vyplývalo, že nebude schopná úvěr řádně splácet. Přesto však s žalovanou uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v podobě úvěrového limitu 10 000 Kč. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k jeho zesplatnění. Žalovaná čerpala celkem 22 925,84 Kč a splatila jen 5 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 19. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy. 20. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 21. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)). Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost posky