48 C 1/2023-24 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně na zaplacení z úvěrových smluv. 2. První nárok žalobkyně je na zaplacení částky [částka] s úroky z prodlení a s úroky z úvěru uvedenými v první části výroku I. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 52 týdenních splátkách po [částka]. Uhradil celkem [částka]. 3. Druhý nárok žalobkyně je na zaplacení částky [částka] s úroky z prodlení a s úroky z úvěru uvedenými v druhé části výroku I. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 52 týdenních splátkách po [částka]. Uhradil celkem [částka]. 4. Úvěruschopnost žalovaného byla v obou případech zkoumána, bylo vycházeno i z doložených příjmů žalovaného, byly lustrovány veřejné databáze. 5. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že první žalované pohledávky byly původním věřitelem postoupeny žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se nedostavil. 7. Soud na základě souhlasu rozhodl ve věci dle § 115a o.s.ř., aniž nařizoval jednání. 8. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovaným, na jejím základě mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný jej měl hradit v 52 týdenních splátkách po [částka]. Do celkové dlužné částky [částka] Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Úvěr byl čerpán v hotovosti. 10. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. 11. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovaným, na jejím základě mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný jej měl hradit v 52 týdenních splátkách po [částka]. Do celkové dlužné částky [částka] Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Úvěr byl čerpán v hotovosti. 12. Zákaznická karta ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodný, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, je majitelem auta, pracuje na plný úvazek, mzda je [částka], další čisté příjmy domácnosti jsou [částka], výdaje má na splátky [částka] a odhadované měsíční výdaje žalovaného činí [částka]. 13. Zákaznická karta ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodný, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, je majitelem auta, pracuje na plný úvazek, mzda je [částka], další čisté příjmy domácnosti jsou [částka], výdaje má na splátky [částka] a odhadované měsíční výdaje žalovaného činí [částka]. 14. Dopis ze dne [datum] je oznámením o postoupení obou pohledávek za žalovaným žalobkyni. Součástí je oznámení o zpracování osobních údajů. 15. Podací lístek prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne [datum]. 16. Podací lístek prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne [datum]. 17. Tabulka umoření prokazuje, že žalovaný uhradil [částka] na úvěr čerpaný dne [datum]. 18. Tabulka umoření prokazuje, že žalovaný uhradil [částka] na úvěr čerpaný dne [datum]. 19. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek prokazují, že byly postoupeny žalované pohledávky za žalovaným žalobkyni pod čísly [anonymizováno] a [číslo]. 20. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 21. Výplatní pásky žalovaného prokazují, že za [číslo] měl čistý měsíční příjem [částka] a za [číslo] měl čistý měsíční příjem [částka]. 22. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma toho, že posuzování úvěruschopnosti u úvěru čerpaného dne [datum] je prokazováno pouze z tvrzení žalovaného, posuzování úvěruschopnosti u úvěru čerpaného dne [datum] je prokazováno výplatními páskami žalovaného s příjmem ve výši cca [částka]. Žalovaný v rámci žádostí o úvěr neuvedl výši nákladů na bydlení, nebyly doloženy další příjmy žalovaného ve výši [částka] a [částka]. Žalovaný vyčerpal 2 x [částka] uhradil [částka] a [částka]. Na úvěry měl žalovaný splácet průměrně měsíčně [částka] a [částka]. 23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 24. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 25. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 26. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 27. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 28. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 29. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 30. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském