48 C 105/2023-53 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou tři samostatné nároky žalobkyně na zaplacení. 2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 15 000 Kč a úroky 1 330 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 5 500 Kč a poplatek za životní pojištění 330 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný uhradil pouze ve výši 2 200 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. 3. Druhý nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 17 000 Kč a poplatek za administrativní činnost 525,28 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 4 986,72 Kč a poplatek za životní pojištění 308 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč, který žalovaný uhradil pouze ve výši 8 200 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. 4. Třetí nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 3 779,11 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 1 079,91 Kč a poplatek za životní pojištění 80,98 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který žalovaný uhradil ve výši 10 450 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. 5. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé. 7. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř. 8. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], předmětem byl úvěr ve výši 8 000 Kč, který žalovaný dle smlouvy převzal v hotovosti. 10. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], předmětem byl úvěr ve výši 17 000 Kč Smlouva však byla z části určena na refinancování a žalovanému byla fakticky vyplacena pouze částka 14 098 Kč, kterou žalovaný dle smlouvy převzal v hotovosti. Refinancování se netýkalo úvěru, který je předmětem této žaloby. 11. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], předmětem byl úvěr ve výši 15 000 Kč Smlouva však byla z části určena na refinancování a žalovanému byla fakticky vyplacena pouze částka 10 664 Kč, kterou žalovaný dle smlouvy převzal v hotovosti. Refinancování se netýkalo úvěru, který je předmětem této žaloby. 12. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. 13. Karta zákazníka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že je spolubydlící, má partnera, nemá děti, je zaměstnancem s příjmem 13 000 Kč, polovina nákladů na bydlení činí 1 500 Kč, osobní výdaje má 5 000 Kč, splácí 1 800 Kč. 14. Karta zákazníka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že je nájemník, má partnera, nemá děti, je zaměstnancem s příjmem 12 500 Kč, jeho náklady na bydlení činí 2 000 Kč, osobní výdaje má 5 000 Kč, splácí 3 300 Kč. 15. Karta zákazníka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že je nájemník, má partnera, nemá děti, je zaměstnancem s příjmem 12 500 Kč, jeho náklady na bydlení činí 1 000 Kč, osobní výdaje má 5 000 Kč, splácí 2 000 Kč. 16. Dopis ze dne [datum] prokazuje oznámení postoupení pohledávek za ním žalobkyni. 17. Podací lístky ze dne [datum] a [datum] prokazují odeslání dopisů žalovanému. 18. Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum], [datum] a [datum] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 19. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní spolu se seznamy postoupených pohledávek prokazují, že byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni. 20. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením ohledně uzavření úvěrových smluv. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě jeho tvrzení, přes výzvu nebyly soudu předloženy žádné další důkazní prostředky. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že úvěrové smlouvy byly uzavřeny na částky 15 000 Kč (skutečně vyplaceno 10 664 Kč), 17 000 Kč (skutečně vyplaceno 14 098 Kč) a 8 000 Kč, bylo na ně žalovaným uhrazeno 2 200 Kč, 8 200 Kč a 10 450 Kč. 22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 23. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 25. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 27. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 28. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 29. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko