48 C 14/2023-33 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně na zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru posuzována. 2. První nárok žalobkyně představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka], poplatek za životní pojištění [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných splátkách, kdy uhradil pouze [částka] Poslední úhrada je z [datum]. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. 3. Druhý nárok žalobkyně představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka], poplatek za životní pojištění [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných splátkách, kdy uhradil pouze [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. 4. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalované pohledávky byly původním věřitelem postoupeny žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé. 6. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. 7. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 8. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka], který měl žalovaný splatit v celkové výši [částka]. Úvěr byl použit na refinancování předchozího úvěru žalovaného u [právnická osoba], ve výši [částka], zbylá částka [částka] byla žalovanému vyplacena. Žalovaný potvrdil převzetí hotovostní části úvěru. 9. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou žalovanému. 10. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka], který měl žalovaný splatit v celkové výši [částka]. Úvěr byl použit na refinancování předchozího úvěru žalovaného u [právnická osoba], ve výši [částka], zbylá částka [částka] byla žalovanému vyplacena. Žalovaný potvrdil převzetí hotovostní části úvěru. 11. Dopis ze dne [datum] je oznámením o postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni. 12. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne [datum]. 13. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne [datum]. 14. Seznamy postoupených pohledávek prokazují, že byly postoupeny žalované pohledávky za žalovaným. 15. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne [datum] a byly jí postoupeny pohledávky [právnická osoba], žalobkyni. 16. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 17. Karta zákazníka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že bydlí v [anonymizováno] od [číslo], žije [anonymizováno], je [anonymizováno], má maximálně [anonymizováno] vzdělání, je zaměstnaný. [příjmení] [příjmení] [jméno] dluží celkem [částka], měsíčně splácí [částka]. Má příjem [částka], další příjem má [částka], za bydlení hradí [částka], osobní výdaje má [částka], splácí [částka], disponibilní příjem má [částka]. 18. Karta zákazníka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný uvedl, že bydlí v [anonymizováno] od [číslo], žije [anonymizováno], je [anonymizováno], má maximálně [anonymizováno] vzdělání, je zaměstnaný. [příjmení] [příjmení] [jméno] dluží celkem [částka], měsíčně splácí [částka]. Má příjem [částka], za bydlení hradí [částka], osobní výdaje má [částka], splácí [částka], disponibilní příjem má [částka]. 19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma toho, že žalovaný čerpal dva úvěry ve výši [částka] a [částka] (částečně v hotovosti a částečně úhradou na předchozí úvěr). Na úvěr ve výši [částka] žalovaný uhradil [částka], na úvěr ve výši [částka] žalovaný uhradil [částka]. Úvěruschopnost byla posuzována čistě z tvrzení žalovaného, soudu přes výzvu nebyly předloženy žádné doklady o příjmech a výdajích žalovaného. Zajímavé je, že žalovanému se ve stejném bydlišti za 7 měsíců od května 2018 do prosince 2018 snížily náklady na bydlení z [částka] na [částka], stejně tak je zajímavé, že v květnu 2018 žalovaný bydlel na dané adrese od [číslo] v prosinci 2018 uvedl, že na stále stejné adrese bydlí až od [číslo]. 20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 21. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 25. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 26. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 27. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již