48 C 183/2022-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky [částka], smluvní pokuty [částka], pojistné [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu Žádosti o klasický úvěr [číslo] ze dne [datum], jíž žalovaná požádala [právnická osoba] ([jméno] [anonymizováno]) o poskytnutí úvěru ve výši [částka], žádosti bylo vyhověno, čímž došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalované byla poskytnuta částka [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit v 96 měsíčních splátkách po [částka] měsíčně s úrokem 11,48% ročně. Úvěruschopnost žalované byla řádně ověřována ve veřejných i neveřejných registrech. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto byl ke dni [datum] zesplatněn. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem [právnická osoba] postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé. 4. Soud ve věci nejdříve vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a označení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované, následně účastníky vyzval, zda souhlasí s rozhodnutím dle § 115a o.s.ř., přičemž je v usnesení upozornil, že se bude podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované. Účastníci s rozhodnutím bez jednání souhlasili. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. Sazebník [anonymizována dvě slova] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 7. Produktové podmínky pro klasické úvěry neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 8. [příjmení] klienta dle BRKI prokazuje, že má žalovaná úvěr ve výši [částka], splácí jej po [částka]. 9. [příjmení] klienta dle [příjmení] prokazuje, že žalovaná nebyla nalezena v [příjmení]. 10. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že jím bylo odstoupeno od úvěrové smlouvy a úvěr se stal ke dni [datum] celý splatným. 11. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že jím bylo oznámeno postoupení žalované pohledávky žalované. 12. Dopis ze dne [datum] je jednoduchou předžalobní upomínkou. 13. Žádost / Smlouva o klasickém úvěru [číslo] byla podepsána žalovanou dne [datum], žádá jím kromě jiného o úvěr ve výši [částka]. Žádost podepsala na znamení souhlasu [právnická osoba], dne [datum]. 14. Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] byla žalovanou podepsána dne [datum]. 15. Kopie OP žalované prokazuje, že jí žalovaná disponuje. 16. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byla žalovaná seznámena s podmínkami úvěru dne [datum]. 17. Údaje pro posouzení žádosti o klasický a/nebo revolvingový úvěr prokazují, že žalovaná uvedla, své bydliště, kontaktní údaje, dále uvedla zaměstnavatele a svoji profesi, zaměstnaná měla být od [anonymizováno] [rok]. Je [anonymizována čtyři slova], bydlí v [anonymizováno], má příjem [částka], [anonymizováno] [role v řízení], své výdaje uvedla celkovou částkou [částka], první bankovní účet si založila v roce [rok], dále uvedla svůj účet u [právnická osoba] 18. Potvrzení ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná je majitelem uvedeného účtu u [právnická osoba], od roku [rok]. 19. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že žalované bylo oznámeno, že jí byl poskytnut úvěr ve výši [částka], o který žádala. 20. Výpis z úvěrového účtu prokazuje, že žalovaná vyčerpala [částka], uhradila dvě splátky po [částka]. 21. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje, že žalované byl zaslán dopis. 22. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje, že žalované byl zaslán dopis. 23. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s Potvrzením o připsání úplaty ze dne [datum] prokazují, že byly pohledávky [anonymizována čtyři slova] postoupeny žalobkyni. 24. Všeobecné obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 25. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma posuzování úvěruschopnosti. Úvěruschopnost žalované byla posuzována z jejích tvrzení ohledně příjmů a výdajů, které nebyly nijak dále ověřeny či doloženy. Není tak prokázáno, že žalovaná je zaměstnána a že má jí tvrzený příjem [částka]. Celkové výdaje ve výši [částka] nejsou nijak specifikovány, nadto by měly obsahovat i celé nájemné bytu (žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu) včetně výdajů na běžný život žalované. [příjmení] [částka] je tak zjevně podhodnocena, když jenom životní minimum jednotlivce bylo v roce [rok] ve výši [částka]. Žalovaná neprochází s negativními poznatky výpisy [příjmení] a BRKI, není doloženo, že byla žalovaná ověřována v [příjmení] či ISIR. Žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka], uhradila celkem [částka]. 26. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 27. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 28. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 29. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 30. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 31. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 32. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 33. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli posk