48 C 188/2022-23 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] (správně však dle nadpisu na smlouvě [číslo]) ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut k jeho žádosti ze dne [datum] revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných splátkách, ač úvěr čerpal. Pro prodlení žalovaného se splácením byl úvěr ke dni [datum] prohlášen za splatný. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaný se nevyjádřil přes výzvu ve věci samé. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu dle § 115a o.s.ř. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. Sazebník pro úvěry platný od [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 7. Produktové podmínky pro revolvingové úvěry neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 8. [příjmení] dle BRKI prokazuje, že žalovaný má 3 úvěry, na které hradí celkem [částka] ve splátkách, celková dlužná částka je [částka]. 9. [příjmení] dle [příjmení] prokazuje, že žalovaný tímto registrem neprochází. 10. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že žalovaný byl seznámen s podmínkami úvěru. 11. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že jím bylo odstoupeno od úvěrové smlouvy předchůdcem žalobkyně. 12. Dopis ze dne [datum] je oznámením o postoupení pohledávky. 13. Dopis ze dne [datum] je jednoduchou předžalobní upomínkou. 14. Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovaným. Předmětem je možnost poskytovat bankovní služby [jméno] [anonymizováno] žalovanému. 15. Žádost / smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] žalovaným, který jí požádal [právnická osoba], o poskytnutí revolvingového úvěru ve výši [částka] s úrokem ve výši 22,68% ročně. K sobě uvedl, že je [anonymizováno], nemá vyživovací povinnost, je nájemník, přeje si doručovat jinam než na adresu trvalého bydliště, pracuje jako [anonymizováno], má příjem [částka] měsíčně, náklady domácnosti má [částka] měsíčně. 16. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný seznámen [právnická osoba], s poskytnutím revolvingového úvěru a jeho podmínkami. 17. Výpis z úvěrového účtu prokazuje, že žalovaný celkem vyčerpal [částka], uhradil [částka]. 18. Poštovní arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 19. Poštovní arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 20. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení prokazují, že došlo k postoupení žalované pohledávky. 21. VOP neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 22. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který ohledně uzavření úvěrové smlouvy a postoupení odpovídají žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Žalovaný vyčerpal dle výpisu celkem [částka], uhradil [částka]. Co se týče posuzování úvěruschopnosti, tak žalovaný byl lustrován v databázích, ale ohledně příjmů a výdajů žalovaného bylo vycházeno pouze z jeho tvrzení. Soudu nebyl předložen žádný důkaz prokazující příjmy a výdaje žalovaného. 23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 24. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 25. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 26. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 27. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 28. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 29. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 30. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 31.