48 C 194/2023-32 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 222 893,09 Kč, neuhrazený úrok z jednotlivých anuitních splátek do dne jejich splatnosti zkapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky ve výši 10 154,41 Kč, neuhrazený úrok z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti zkapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 30 612,16 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 231 700 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 96 měsíčních splátkách po 3 263,70 Kč měsíčně. Smluvní úrok činil 7,90% ročně. Pro prodlení žalovaného banka odstoupila od smlouvy ke dni [datum]. Úvěruschopnost byla posuzována, příjmy byly zjištěny z pohybů na účtu žalovaného, výdaje žalovaný neuvedl, žalobkyně je stanovila ve výši 3 860 Kč, splátky mimo banku žalovaný neuvedl, žalobkyně zjistila úvěrové zatížení 12 414,83 Kč. 2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. S ohledem na níže uvedené právní posouzení soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí z Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů [anonymizováno], VOP pro zakládání a vedení účtů fyzických osob, Sazebník, dodejka, Dopis ze dne [datum], Podací arch, Úrokový lístek. 6. Výpis ze Státního soudního rejstříku prokazuje existenci žalobkyně. 7. Předžalobní výzva ze dne [datum] prokazuje upomenutí žalovaného o zaplacení před podáním žaloby, jedná se o jednoduchou výzvu dle obsahu, neboť neobsahuje základní skutkový a právní rozbor věci. 8. Výpis z interní evidence žalobkyně prokazuje, že byl žalovaný pozitivně lustrován v registru CBCB, nebyly nalezeny jeho jiné úvěry, kreditní karty měl využity na 50 000 Kč, celkový limit 70 000 Kč. Byl vypočten disponibilní příjem 41 363,08 Kč, průměrný příjem za 3 a za 6 měsíců se pohyboval kolem 50 000 Kč. 9. Smlouva o vedení účtu ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně vedla účet č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] žalovanému. 10. Smlouva o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] byla uzavřena dne [datum], předmětem bylo poskytnutí žalobkyní úvěru žalovanému ve výši 231 700 Kč. 11. Výpis SMS potvrzení prokazuje, že uzavření smlouvy bylo potvrzeno SMS. 12. Výpis z účtu žalovaného [číslo] za dobu od [datum] do [datum] neprokazuje s ohledem na stáří vůči době uzavření úvěrové smlouvy nic podstatného pro rozhodnutí soudu. 13. Výpis z účtu žalovaného [číslo] za dobu od [datum] do [datum] neprokazuje s ohledem na stáří vůči době uzavření úvěrové smlouvy nic podstatného pro rozhodnutí soudu. 14. Výpis z účtu žalovaného [číslo] za dobu od [datum] do [datum] neprokazuje s ohledem na stáří vůči době uzavření úvěrové smlouvy nic podstatného pro rozhodnutí soudu. 15. Výpis z účtu žalovaného [číslo] za dobu od [datum] do [datum] neprokazuje s ohledem na stáří vůči době uzavření úvěrové smlouvy nic podstatného pro rozhodnutí soudu. 16. Výpis z účtu žalovaného [číslo] za dobu od [datum] do [datum] prokazuje pohyby na účtu žalovaného v této době, kdy je zjevné, že měl nějaké příjmy z úvěrů (např. [příjmení] [jméno]), zároveň zřejmě pracoval opakovaně v [země], naposledy měl 7 příchozích plateb od [anonymizována tři slova], kdy příjem se pohyboval cca od 33 000 Kč až do 48 000 Kč. Žalovaný často převáděl prostředky mezi svými účty, proto nelze příliš vycházet z účetních zůstatků, které se značně lišily. Nájemné v dané době hradil žalovaný 7x po 7 007 Kč, naposledy v dubnu 2021. 17. Výpis z účtu žalovaného [číslo] za dobu od [datum] do [datum] prokazuje pohyby na účtu žalovaného v této době, kdy je zjevné, že zřejmě stále pracoval v [země], měl od [anonymizována tři slova] dvě výplaty ve výši cca 35 000 Kč a 36 000 Kč a následně poslední příjem v prosinci ve výši 66 595,82 Kč, dne [datum] mu byl převeden úvěr ve výši 231 700 Kč. V lednu 2022 měl žalovaný příjem od [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], poté od této společnosti měl ještě 3 výplaty. Dne [datum] žalovaný hradil dlužné nájemné 1 000 Kč a žádal o splátkový kalendář po 1 000 Kč měsíčně, dne [datum] hradil dlužné nájemné 500 Kč a opět žádal o splátkový kalendář po 1 000 Kč měsíčně, stejně tak [datum] hradil dlužné nájemné 500 Kč a opět žádal o splátkový kalendář po 1 000 Kč měsíčně. Dne [datum] posílal žalovaný verifikační platbu 1 Kč na úvěr [webová adresa]. Žalovaný v roce 2021 pravidelně nakupoval na čerpací stanici ve [obec] (celkem 56 plateb). 18. Historie úvěru [anonymizováno] prokazuje, že žalovaný úvěr čerpal ve výši 231 700 Kč, uhradil celkem 16 548,35 Kč. 19. Žádost o půjčku prokazuje, že žalovaný žádal o úvěr 245 100 Kč, uvedl, že je svobodný s příjmem 40 600 Kč. 20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že žalovanému byl vyplacen žalobkyní úvěr ve výši 231 700 Kč, celkem uhradil 16 548,35 Kč. Úvěruschopnost byla posuzována z příjmů na účtu žalovaného, kdy žalovaný ale zřejmě dle výpisů pracoval v [země], střídal zaměstnání, není zřejmé, kde konkrétně žalovaný pracoval, jak se do zaměstnání dopravoval. [příjmení] nakupoval na čerpací stanici ve [obec], která je zhruba 60 km od [obec] ([anonymizováno]). V době před čerpáním tohoto úvěru chtěl čerpat úvěr prostřednictvím [webová adresa], v době poskytnutí úvěru měl dluh na nájemném a nebyl jej schopen uhradit, žádal o splátky po 1 000 Kč měsíčně, ale hradil pouze 500 Kč měsíčně. V době před poskytnutím úvěru s ohledem na časovou souvislost žalovaný zřejmě věděl, že skončí v zaměstnání (vyplacení zhruba dvojnásobku obvyklé mzdy). Výše nájemného žalovaného není zřejmá. 21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 22. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 23. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 24. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 25. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 26. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 27. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 28. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečno