48 C 29/2023-28 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky. 2. První nárok žalobkyně je na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] (sestávající z [částka] dlužné jistiny, [částka] úroku, [částka] dlužného poplatku za administrativní činnost, [částka] dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek) s úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem v částce [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. To vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný uhradil pouze ve výši [částka]. 3. Druhý nárok žalobkyně je na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] (sestávající z [částka] dlužné jistiny, [částka] dlužného poplatku za administrativní činnost, [částka] dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek) s úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem v částce [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 25,35 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. To vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný uhradil pouze ve výši [částka]. 4. V obou případech byla úvěruschopnost žalovaného posuzována. 5. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, ač k tomu byl vyzván. 7. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu dle § 115a o.s.ř. 8. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 9. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], předmětem byl úvěr ve výši [částka] v hotovosti. 10. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. 11. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], předmětem byl úvěr ve výši [částka] v hotovosti. 12. Karta zákazníka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka], uvedl, že je spolubydlící v nájmu, má [role v řízení], vede samostatnou domácnost, bydlí s jiným rodinným příslušníkem, nemá děti. Je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, mzda je [částka], výdaje na bydlení jsou [částka], osobní výdaje [částka], splácí na jiné úvěry [částka]. Disponibilní příjem je [částka]. Měly být ověřeny výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a zaměstnání. 13. Karta zákazníka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka], uvedl, že je spolubydlící, má [role v řízení], vede samostatnou domácnost, nemá děti. Je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, mzda je [částka], výdaje na bydlení jsou [částka], osobní výdaje [částka]. Disponibilní příjem je [částka]. Měly být ověřeny výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a zaměstnání. 14. Dopis ze dne [datum] je oznámení o postoupení pohledávek za žalovaným žalobkyni. 15. Podací lístek ze dne [datum] a [datum] prokazuje odeslání dopisů žalovanému. 16. Seznamy postoupených pohledávek prokazují, že byly žalobkyni postoupeny pohledávky z obou úvěrových smluv. 17. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] prokazuje, že [právnická osoba], postoupil pohledávky žalobkyni. 18. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 19. Žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila žádné listinné důkazní prostředky prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma toho, že nebyly předloženy listiny prokazující zkoumání úvěruschopnosti. 21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 22. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 23. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 24. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 25. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 26. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 27. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 28. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou mín