48 C 60/2023-39 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně. 2. První nárok žalobkyně představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], náklady vymáhání [částka] a smluvní pokuty [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka]. Pro prodlení žalovaného se splácením splátek revolvingového úvěru byl ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaný postupně vyčerpal úvěr ve výši [částka] a uhradil ve výši [částka]. 3. Druhý nárok žalobkyně představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], náklady vymáhání [částka] a smluvní pokuty [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka]. Pro prodlení žalovaného se splácením splátek revolvingového úvěru byl ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaný postupně vyčerpal úvěr ve výši [částka] a uhradil ve výši [částka]. 4. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována, byly dotazovány i veřejné databáze, byl vypočten jeho disponibilní příjem, žalovaný byl úvěry schopen splácet. 5. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé. 6. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř. 7. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 8. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. 9. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání předžalobní upomínky žalovanému. 10. Smlouva [číslo] o revolvingovém úvěru byla účastníky řízení uzavřena dne [datum], předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru žalovanému ve výši rámce [částka]. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem [částka], příjem ostatních členů domácnosti je [částka] měsíčně. Uvedl svého zaměstnavatele. Má [anonymizováno] vzdělání, [anonymizována dvě slova], je [anonymizováno], bydlí ve [anonymizována dvě slova]. 11. Úvěrové podmínky – revolvingový úvěr neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 12. Výpis čerpání, splátek a úhrad u smlouvy [číslo] prokazuje, že žalovaný vyčerpal [částka] dne [datum] převodem, následně prokazuje i další čerpání. Celkem žalovaný vyčerpal [částka] jistiny a uhradil [částka]. 13. Dopis ze dne [datum] je výzvou ke splacení celého úvěru [číslo]. 14. Dopis ze dne [datum] je výzvou ke splacení celého úvěru [číslo]. 15. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 16. Smlouva o kreditní kartě [číslo] byla účastníky řízení uzavřena dne [datum], předmětem byl bezúčelové revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce [částka]. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem [částka], příjem ostatních členů domácnosti je [částka] měsíčně. Uvedl svého zaměstnavatele. Je [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání, bydlí ve [anonymizována dvě slova], má [anonymizována dvě slova]. 17. Karta klienta ze dne [datum] je potvrzením o provedení ověření bonity klienta u úvěrové smlouvy ve výši [částka], uvádí data získaná od žalovaného o jeho příjmech, bydlení, stavu, příjmu partnera a počtu dětí. Navíc uvádí výdaje na splátky jiným společnostem ve výši [částka]. Dále prokazuje, že žalovaný byl lustrován v NRKI, ISIR, [příjmení] a MVCR bez negativních zjištění. 18. Úvěrové podmínky„ Vše o vaší půjčce“ neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 19. Výpis čerpání, splátek a úhrad u smlouvy [číslo] prokazuje, že žalovaný vyčerpal [částka] dne [datum] převodem, následně prokazuje i další čerpání. Celkem žalovaný vyčerpal [částka] jistiny a [částka] [anonymizováno] jistiny a uhradil [částka]. 20. Karta klienta ze dne [datum] je potvrzením o provedení ověření bonity klienta u úvěrové smlouvy ze dne [datum], uvádí data získaná od žalovaného o jeho příjmech, bydlení, stavu, příjmu partnera a počtu dětí. Navíc uvádí výdaje na splátky jiným společnostem ve výši [částka]. Dále prokazuje, že žalovaný byl lustrován v NRKI, ISIR, [příjmení] a MVCR bez negativních zjištění. 21. Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta neprokazuje nic konkrétního pro rozhodnutí. 22. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 23. První výpis z NRKI prokazuje, že žalovaný měl 7 existujících úvěrových smluv, druhý výpis prokazuje, že měl již jen 6 úvěrových smluv. 24. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením. Byly uzavřeny dvě úvěrové smlouvy, žalovaný na obě úvěrového smlouvy čerpal. Celkem vyčerpal na jednu smlouvu [částka] jistiny a [částka] [anonymizováno] jistiny a uhradil [částka] a na druhou smlouvu [částka] jistiny a uhradil [částka]. Úvěruschopnost byla u žalovaného posuzována z jeho tvrzení o příjmech a dotazy na veřejné databáze. 25. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 26. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 27. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 28. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 29. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 30. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 31. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 32. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnos