48 C 88/2023-27 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], úroky [částka] (sestávající z nesplaceného kapitalizovaného úroku [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], nákladů vyhodnocení úvěru [částka], inkasního poplatku [částka] a postoupeného smluvního úroku [částka]), nákladů mimosoudního vymáhání [částka] a smluvní pokuty [částka] (za prodlení s úhradou ve výši 0,1% denně z dlužné částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] v hotovosti a žalovaný uhradil [částka]. Splatnost úvěru byla dne [datum] v celkové výši [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Dílčí smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek byl uzavřen mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], upravuje předmět dílčích smluv o postupování pohledávek. 7. Potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] prokazuje, že byla uhrazena cena za postoupené pohledávky. 8. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný informován o postoupení pohledávky za ním žalobkyni a byl vyzván k úhradě dlužné částky. 9. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že [právnická osoba], oznámila žalovanému, že pohledávku za ním postoupila žalobkyni. 10. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 11. Rámcová smlouva o postupování pohledávek byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalobkyní dne [datum], předmětem je postupování pohledávek žalobkyni. 12. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 13. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 14. Smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, předmětem je úvěr ve výši [částka], který byl žalovanému předán v hotovosti při podpisu. Splátka činila [částka] měsíčně. 15. Dílčí smlouva o postupování pohledávek byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalobkyní, předmětem je postoupení pohledávek, dle Přílohy [číslo] byla jako 682. postoupena i žalovaná pohledávka. 16. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 17. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 18. Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 19. Žádost o úvěr prokazuje, že žalovaný požádal o úvěr v [obec] dne [datum], uvedl, že je zaměstnán v [obec], požadoval úvěr ve výši [částka], dále uvedl, že má příjem [částka], náklady na bydlení [částka], dopravu a jídlo [částka] a jsou mu prováděny srážky ze mzdy, výživné ve výši [částka]. Má zajištěno firemní ubytování, je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, má základní vzdělání. 20. Pracovní smlouva prokazuje, že žalovaný byl zaměstnán v [anonymizováno] [obec] od [datum] na dobu určitou do [datum]. Dodatkem ze dne [datum] byl pracovní poměr prodloužen do [datum] Dohodou ze dne [datum] došlo ke změně durhu práce ze [anonymizována dvě slova] ve vícesměnném provozu na [anonymizováno] ve vícesměnném – nepřetržitém provozu. Žalovaný měl trvalé bydliště v [obec], doručovací adresu v [obec]. 21. Výplatní páska žalovaného prokazuje, že za 3/ 2021 měl žalovaný příjem na účet [částka], na ubytování mu byly sraženy [částka] a na nepřednostní pohledávky [částka]. Celkový čistý příjem činil [částka]. 22. Výplatní páska žalovaného prokazuje, že za 4/ 2021 měl žalovaný příjem na účet [částka], na ubytování mu byly sraženy [částka] a na nepřednostní pohledávky [částka]. Celkový čistý příjem činil [částka]. 23. Čestným prohlášením ze dne [datum] žalovaný potvrdil, že ztratil výplatní pásky za duben a květen 2021, téhož dne doplnil čestné prohlášení, že výplatní pásku za duben našel a za květen ji ještě nemá. 24. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, žalovaný čerpal [částka], uhradil [částka]. Co se týče úvěruschopnosti žalovaného, tak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou, výplatní pásky žalovaného prokazují jeho příjem ve výši necelých [částka] čistého, z příjmu mu byly prováděny srážky na nepřednostní pohledávky v proměnlivé výši a dále [částka] na bydlení v místě výkonu práce v [obec], přestože měl žalovaný trvalé bydliště v [obec]. V žádosti o úvěr uvedl žalovaný své měsíční výdaje na jídlo a dopravu ve výši [částka] denně. Nebylo prokázáno posuzování ve veřejně dostupných databázích. 25. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 26. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 27. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 28. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 29. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 30. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 31. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 32. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchá