48 C 98/2023-27 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] (zesplatněná jistina [částka] a dlužné jistiny [částka], dluh na úrocích [částka], náklady upomínek [částka] (3x po [částka]), smluvní pokuta [částka] (3x [částka] za dlužné splátky), smluvní pokuta [částka] (0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru [částka] za dobu od [datum] do [datum]), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], vyplacenu mu byla částka [částka] a [částka] byla provize zprostředkovatele. Pro prodlení žalovaného byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. 2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. [příjmení] smlouvy prokazuje, že žalovaný uhradil na úvěr [částka], dlužná jistina je [částka]. 6. [příjmení] obrazovky prokazuje, že byl zřízen trvalý příkaz k úhradě [částka] měsíčně ve prospěch účtu OKV z účtu žalovaného uvedeného v úvěrové smlouvě. 7. Výpis z KN prokazuje, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem bytové jednotky. 8. Posouzení úvěruschopnosti zákazníka prokazuje, že byl ověřen účet žalovaného, číslo jeho OP, [příjmení] a Insolvenční rejstřík, je zaměstnán, má příjem [částka], výdaje na bydlení má [částka], úvěry hradí ve výši [částka]. 9. Vyúčtování mzdy prokazuje, že žalovaný měl od [příjmení] [příjmení] v [číslo] mzdu [částka], v [číslo] mzdu [částka]. Žalovaný neměl srážky. 10. Prohlášení rodiče prokazuje, že matka žalovaného [jméno] [příjmení] prohlásila, že jí žalovaný hradí za bydlení [částka]. 11. Výpis z ISIR prokazuje, že jím žalovaný neprochází. 12. Výsledek lustrace [příjmení] prokazuje, že jím žalovaný neprochází. 13. Formulář pro standardní informace prokazuje, že žalovaný byl seznámen s parametry úvěru před uzavřením smlouvy. 14. Tabulka umoření prokazuje, jak měl být úvěr splácen. 15. Dopisy ze dne [datum], [datum] jsou upomínkami žalovanému k úhradě dlužných splátek. 16. Čestné prohlášení ze dne [datum] a Seznam odeslaných upomínek prokazují, že byly odeslány dvě upomínky žalovanému. 17. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] prokazuje, že byla dne [datum] uzavřena mezi účastníky řízení, předmětem byl úvěr ve výši [částka], provize byla [částka]. Čestné prohlášení žalovaného [příjmení] spotřebitele prokazuje, že uvedl splátky jiného úvěru [částka] měsíčně. Čestné prohlášení žalovaného [příjmení] spotřebitele prokazuje, že uvedl výdaje [částka] na bydlení, [částka] na splátky jiného úvěru [částka], je svobodný a má příjmy [částka]. 18. Potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] prokazuje odeslání částky [částka] na účet žalovaného. 19. Potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] prokazuje odeslání částky [částka] na účet třetí osoby. 20. Úvěrové podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 21. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že byl zesplatněn žalovaný úvěr. Součástí je i předžalobní upomínka. Podací lístek prokazuje odeslání dne [datum]. 22. Výpis ze seznamu ČNB neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 23. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 24. Statistika rodinných účtů neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 25. Výdaje na konečnou spotřebu domácnosti podle účtu neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 26. Výše normativních nákladů na bydlení neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 27. Životní minimum a Existenční minimum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 28. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením ohledně uzavření úvěrové smlouvy. Žalovanému na účet byla poukázána částka [částka], [částka] bylo uhrazeno zprostředkovateli, nikoli žalovanému, žalovaný uhradil první dvě splátky po [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě dvou výplatních pásek žalovaného prokazujících příjmy [částka] a čestného prohlášení matky žalovaného o jeho příspěvku na bydlení [částka] u ní. Další výdaje žalovaného byly posuzovány z čestného prohlášení žalovaného o výdajích na jiných úvěr [částka], případně dle statistických údajů. 29. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 30. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 31. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 32. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 33. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 34. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 35. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 36. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče př