60 C 208/2023-21 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se domáhala žalobou uložení povinnosti žalovanému vydat jí měřící zařízení – plynoměr, umístěný v odběrném místě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za trvání řízení nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Se zřetelem ke shodnému prohlášení účastníků podle ustanovení §115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání, bez provedení dokazování s tím, že před rozhodnutím vycházel z důkazů, které mu byly předloženy. Žalobkyně v žalobě v podstatném uvedla, že v odběrném místě, v místě spotřeby č. EIC [anonymizováno], bytě [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], která byla uvedena žalovaným jako místo, kde bude odebírat plyn, bylo osazeno, v souladu s ust. § 71 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, (dále EZ), měřící zařízení (plynoměr), výrobní [číslo] ve vlastnictví žalobkyně, jakožto provozovatele distribuční soustavy, a to za účelem měření spotřeby plynu dodávaného do odběrného místa. Plynoměr byl v Odběrném místě osazen dne [datum]. Pro výše uvedené odběrné místo, došlo k ukončení služeb distribuční soustavy desátým dnem od doručení požadavku ze dne [datum] s požadovaným datem ukončení [datum], v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a ust. § 119 vyhl. č. 349/2015 Sb, o Pravidlech trhu s plynem, v platném znění. Žalobkyně uvedla, že se snažila provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaný neumožnil na adrese odběrného místa provést tuto demontáž, ačkoli byl prokazatelným způsobem vyzýván k jeho zpřístupnění a přes veškeré úsilí spočívající v opakovaných návštěvách odběrného místa ve dnech [datum], [datum] a [datum] se nepodařilo měřící zařízení demontovat. Žalovaný přes veškeré výzvy žalobkyně plynoměr nezpřístupnil ani nevydal. Soud postupoval při právním hodnocení podle ustanovení § 71 odst. 6 EZ a z ustanovení § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.). Důsledně tomu soud žalovanému uložil, aby za účasti pověřeného zástupce žalobkyně předmětné měřící zařízení vydal (výrok sub. I) Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. Účelně vynaložené náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 10 000 Kč za 2 úkony po 1 500 Kč (úkon za převzetí právního zastoupení a úkon za podání žaloby), dle ustanovení § 11 odst. 1, písm. a, d) AT, 1 x 750 Kč (úkon za předžalobní výzvu), dle ustanovení § 11 odst. 2, písm. h) AT ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a 21% sazby DPH ve výši 1 976,50 Kč s tím, že výzva k plnění byla žalovanému zaslána (výrok sub. II).