12 C 325/2023-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že žalobkyně, na straně pronajímatele uzavřela se žalovaným na straně nájemce dne , datum, nájemní smlouvu, kterou přenechala žalovanému k užívání byt, smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání tří měsíců s účinností od , datum, a nájemní vztah byl následně dodatky prodlužován až do , datum, , kdy skončil uplynutí doby nájmu. Byt byl žalobkyní ze strany žalovaného převzat dne , datum, . Předmětnou žalobou požaduje žalobkyně zaplacení bezdůvodného obohacení odpovídající výši nájmu za období říjen 2020 ve výši , částka, , listopad 2020 až leden 2021 po , částka, měsíčně. Dále žalobkyně požaduje uhradit částku , částka, , kdy na službách za leden 2021 nebylo žalovaným zaplaceno ničeho, dne , datum, došlo k zápočtu částky , částka, . Dále žalovaný neuhradil částku , částka, za leden 2021 představující služby spojené s užíváním bytu, které však nejsou předmětem vyúčtování.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky bylo zjištěno, že předmětem nájmu byl byt č. , hodnota, v , Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, , žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši , částka, měsíčně, doba trvání nájmu byla do , datum, dodatky 1. až 8. byla doba nájmu prodloužena ke dni , datum, , od září 2020 došlo také k navýšení nájemného a to na částku , částka, měsíčně a to dodatkem č. , hodnota, . Z protokolu o předání a převzetí bytu bylo zjištěno, že tento byl předán pronajímateli dne , datum, . Z řádného vyúčtování za rok 2021 byl zjištěn nedoplatek ve výši , částka, a penále ve výši , částka, , vyúčtování bylo zasíláno žalovanému, což bylo zjištěno z dodejky od pošty. Dlužná částka nebyla zaplacena ani navzdory výzvě k úhradě dlužné částky ze dne , datum, .4. Závěr o skutkovém stavu učinil soud následující: mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva s dobou trvání nájmu až do , datum, , byt byl předán pronajímateli dne , datum, , žalovaný tedy v bytě bydlel počínaje říjnem 2020 bez právního důvodu.5. Po právní stránce soud aplikoval ust. § 2991 odst. 1, 2 obč. zákona, kdy kdo se na úkor na jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce měl plný úspěch byla povinnost uhradit mu náklady řízení uložena žalovanému. Tyto jsou reprezentovány náklady soudního poplatku ve výši , částka, , náhrada za 3 úkony právní pomoci dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po , částka, a 21 % DPH dle ust. § 137/3 o. s. ř.