12 C 374/2023-24 — Okresní soud v Mostě

Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že je vlastníkem obytného domu s byty č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , žalovaný je bývalým nájemcem bytu č. , hodnota, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží budovy. Předmětnou žalobou žalobce požaduje zaplacení dlužného nájemného za květen, červen, červenec 2021, bezdůvodného obohacení odpovídající svou výší nájemnému za srpen 2021, nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši , částka, a za rok 2021 ve výši , částka, .Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobce nájemní vztah žalovaného prokazoval uzavřenou nájemní smlouvou ze dne , datum, , kdy doba nájmu byla sjednána na dobu určitou v délce trvání tří měsíců počínaje od , datum, , výše nájemného pak sjednána ve výši , částka, . Dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě byla prodloužena doba nájmu do , datum, , posléze dodatkem č. , hodnota, do , datum, , dodatkem č. , hodnota, pak prodloužena do , datum, , dodatkem č. , hodnota, do , datum, a došlo též ke změně smluvního nájemného na částku , částka, měsíčně.Z protokolu o předání a převzetí bytu bylo zjištěno, že žalovaný byt předal žalobci dne , datum, . Z řádného vyúčtování služeb za rok 2020 byl zjištěn nedoplatek ve výši , částka, a za rok 2021 ve výši , částka, .Podle ust. § 2246 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.Podle ust. § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ohledně zaplacení bezdůvodného obohacení za srpen 2021 soud aplikoval ust. § 2991 a násl. obč. zák.Závěr o skutkovém stavu učinil soud následující: žalovaný byl na základě nájemní smlouvy a dodatků k nájemní smlouvě nájemcem shora označeného bytu, za období květen až srpen 2021 nehradil sjednané nájemné, dále z vyúčtování služeb za rok 2020 a 2021 byl zjištěn nedoplatek, který je taktéž předmětem žalobního návrhu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s ř. za situace, kdy žalobce měl ve věci plná úspěch byl povinnost uložena žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, , 2 úkony právní služby po , částka, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 poloviční úkon po , částka, , 3 režijní paušály po , částka, a 21 % DPH dle ust. § 137/3 o.s.ř.