15 C 320/2024-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, s žalovanou , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, , to vše nejpozději do , datum, . Před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o půjčce pouze , částka, , přičemž poslední platbu učinila , datum, . Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, , to vše nejpozději do , datum, .5. Z karty zákazníka soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku , částka, , skládající se z příjmů žalované ve výši , částka, tvořených státní podporou a z dalších příjmů žalované ve výši , částka, . Příjmy žalované ověřila původní věřitelka výměrem podpory. Jako měsíční výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku , částka, . Výši měsíčních výdajů žalované původní věřitelka ověřila z nájemní smlouvy a SIPO. V době uzavření smlouvy bydlela žalovaná v nájemním bytě a byla v domácnosti.6. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o zápůjčce celkem zaplatila , částka, , přičemž poslední platbu učinila , datum, .7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Na základě uzavřené smlouvy o půjčce ze dne , datum, , č. , hodnota, , poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, , to vše nejpozději do , datum, . Před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku , částka, a jako výdaje žalovaného částku , částka, . Výši příjmů žalovaného ověřila původní věřitelka prostřednictvím výměru podpory a výši výdajů žalovaného ověřila prostřednictvím nájemní smlouvy. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o půjčce pouze , částka, , přičemž poslední platbu učinila , datum, .Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.Podle § 9 odst. 3 z.s.ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.Podle§ 9 odst. 4 z.s.ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.Podle § 39 zák. č. 40/1964, občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, (dále jen obč. zák.), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/2018 (OPR-, právnická osoba, . proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Původní věřitelka sice ověřila část příjmů žalované ve výši , částka, prostřednictvím výměru podpory. Pokud však jde položku další příjmy domácnosti, nelze z karty zákazníka zjistit jaké další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici a z jakých zdrojů při ověřování těchto příjmů původní věřitelka vycházela. O tom nelze učinit než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy o půjčce porušila původní věřitelka svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva o půjčce je tak absolutně neplatná (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/2018 (OPR-, právnická osoba, . proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy.Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.Podle § 451 odst. 1 zák. č. 40/1964 sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Jelikož soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny , částka, , uhrazeno bylo , částka, . Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně obohacení ve výši rozdílu. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, nevzniklo žalující straně na právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl. Jelikož se nepodařilo zjistit poměry žalované strany, uložil jí soud uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud