32 C 284/2023-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši , částka, (odpovídající úroku ve výši 111,29 % ročně za období od , datum, do , datum, ), dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách a dne , datum, se dostal do prodlení. Za dobu trvání smlouvy neuhradil žalovaný ničeho, byť k tomu byl žalobkyní vyzván. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení a smluvních úroků z úvěru ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne 12. 2. 2024 (na čl. 26 – 27 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Zpětvzetí bylo odůvodněno ochotou ke smírnému řešení věci, kdy byť jsou úroky z úvěru uplatněny po právu v souladu s omezením podle ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rozhodla se s ohledem na okolnosti snížit žalovaný nárok.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, svoji neúčast u ústního jednání soudu řádně omluvil, přičemž soud požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, s úředně ověřeným podpisem žalovaného měl soud za prokázané uzavření této smlouvy mezi účastníky, kdy výše spotřebitelského úvěru činila , částka, , které se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni ve 30. měsíčních splátkách po , částka, s datem první splátky , datum, . Celková cena úvěru byla sjednána částkou , částka, , roční procentuální sazba nákladů řízení, tzv. RPSN činila 188,96 %, zápůjční úroková sazba činila 111,29 % ročně.Smluvními podmínkami ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, ze dne , datum, - podepsanými žalovaným měl soud za prokázané znění těchto podmínek a to, že se s nimi žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru seznámil.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění této listiny.Upomínkou č. I. ze dne , datum, + Upomínkou č. II. ze dne , datum, + Upomínkou č. III. ze dne , datum, + Upomínkou č. IV. – upozornění před vymáháním celého zůstatku úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovaného na povinnost řádně splácet úvěr a vyzývala jej k dobrovolné úhradě dlužné částky.Výzvou k plnění dle ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. před podáním návrhu na zahájení řízení ze dne , datum, +Poštovní podací arch ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby opětovně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalovaného.Potvrzením o provedení tuzemské odchozí úhrady ve výši , částka, dne , datum, měl soud za prokázané vyplacení této částky žalovanému.Splátkovým kalendářem měl soud za prokázanou strukturu dluhu a to, jakým způsobem měl být úvěr splácen.Úvěrovou zprávou NRKI-BRKI měl soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru lustrovala žalovaného v této evidenci a že získané výsledky zohlednila v rámci prověření jeho úvěruschopnosti.Lustrací v Centrální evidenci exekucí měl soud za prokázané, že žalobkyně si před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila, že proti žalovanému nejsou vedena žádná exekuční řízení.Zesplatněním úvěru ze dne , datum, ke dni , datum, a Výzva k úhradě dluhu do , datum, + Zesplatněním úvěru ze dne , datum, ke dni , datum, a Výzva k úhradě dluhu do , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně dvakrát oznámila žalovanému, že přistoupila k zesplatnění dlužné částky a vyzvala jej k její úhradě.Vyúčtováním mzdy – , Anonymizováno, za březen 2022 měl soud za prokázané, že žalobkyně si ověřila příjem žalovaného ze zaměstnání, který v březnu 2022 činil , částka, čistého.5. Soud zjistil, že proti žalovanému v době před uzavřením smlouvy o úvěru nebylo vedeno žádné řízení E ani EXE. Po uzavření smlouvy o úvěru bylo proti žalovanému zahájeno jedno exekuční řízení. Z výše uvedeného, stejně jako z výše podrobně popsaných listinných důkazů, je zřejmé, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.6. Závěr o skutkovém stavu, který soud učinil, plně odpovídá tvrzením žalobkyně uvedeným v žalobě, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje.7. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas splácet nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.8. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci pouze nepatrný neúspěch (neboť žaloba byla žalobkyní vzata zpět pouze co do úroku z úvěru za krátkou dobu, a v celkové dlužné částce tato položka nepředstavuje zásadní hodnotu, která by mohla změnit poměr úspěchu a neúspěchu ve věci), přiznal plnou náhradu nákla