48 C 14/2024-49 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, , s úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, , a.s., a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaná řádně a včas nehradila. Úvěr byl proto ke dni , datum, zesplatněn.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 524 obč. zák., který stanoví, že věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.3. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu jistiny , částka, s úroky z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a s úroky z úvěru z částky , částka, ve výši 10,9 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení a s úroky ve výši , částka, . Soud proto řízení částečně zastavil usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .4. Po částečném zpětvzetí tak zůstala předmětem řízení pouze částka , částka, tvořená bezdůvodným obohacením žalované, když čerpala úvěr ve výši , částka, a uhradila částku , částka, . Z této jistiny požadovala žalobkyně úroky z prodlení od , datum, ve výši dle počátku prodlení , datum, , kdy došlo k zesplatnění úvěru.5. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila.6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.7. Dopis ze dne , datum, je oznámením žalované, že pohledávka za ní byla postoupena žalobkyni.8. Podací lístek ze dne , datum, a ze dne , datum, prokazují odeslání dopisu žalované.9. Dopis ze dne , datum, je předžalobní upomínkou žalované.10. Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a žalovanou jako jedním z dlužníků. Předmětem byl úvěr ve výši , částka, , který měla být splácen ve splátkách po , částka, v 84 měsíčních splátkách. Úroková sazba byla 10,9 % ročně. Úvěr měl být vyplacen na konkrétní účet.11. Dohoda o úplatě byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní, předmětem je cena za postoupení pohledávek.12. Potvrzení o úplatě ze dne , datum, vystavena , právnická osoba, ., prokazuje, že uhrazena cena za postoupení pohledávek.13. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní, předmětem je postoupení pohledávek. Seznam postoupených pohledávek prokazuje, že byla postoupena i žalovaná pohledávka.14. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.15. Výpisy z úvěrového účtu žalované za roky 2009 až 2019 prokazují, že byl vyplacen úvěr ve výši , částka, dne , datum, . Dále prokazují úhrady žalované, vývoj a složení dlužné částky. Konečná dlužná jistina je , částka, .16. Soud marně vyzval a poučil žalobkyni k doložení zesplatnění úvěru stejně jako k prokázání posuzování úvěruschopnosti.17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením. Smlouva o úvěru byla uzavřena v roce 2009, žalované byla vyplacena částka , částka, , žalovaná uhradila , částka, . První prokázaná výzva k úhradě byla žalované odeslána , datum, .18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:19. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od , datum, , který mimo jiné stanoví, že: „ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. … “ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy ze zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.) ve znění účinném do , datum, .20. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z ust. § 497 obch. zák. o smlouvě o úvěru, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní.21. Na příslušenství pohledávky, tj. na úroky z prodlení, soud aplikoval ust. § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.22. V odůvodnění rozhodnutí ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl Ústavní soud, že obecné soudy - a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci - by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.23. Soud proto vyzval žalobkyni, aby prokázala zkoumání úvěruschopnosti žalované, ač v době uzavření úvěrové smlouvy ještě taková povinnost nebyla zákonem uložena. Na to reagovala žalobkyně shora uvedeným částečným zpětvzetím žaloby. To však nemá vliv na možnost posouzení úvěrové smlouvy jako neplatné s následky s tím spojenými.24. Dle § 39 obč. zák. je neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení je ustanovením všeobecné povahy, které je jako takové třeba použít i pro oblast obchodních závazkových vztahů.25. S ohledem na neprokázané posouzení úvěruschopnosti žalované posoudil soud úvěrovou smlouvu jako neplatnou, neboť poskytnutí úvěru v takovém případě se příčí dobrým mravům s ohledem na shora uvedený názor Ústavního soudu.26. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.27. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.28. Soud proto dospěl k závěru, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a uložil jí zaplatit aktuálně žalovanou částku po částečném zpětvzetí žaloby, která představuje rozdíl mezi vyplaceným úvěrem a součtem úhrad, tedy je právě oním bezdůvodným obohacením.29. Soud se dále zabýval počátkem prodlení žalované. Kdy je nutná výzva věřitele jako jednostranné, adresované právní jednání, kterým věřitel projevuje svůj zájem obdržet plnění od dlužníka; vybízí ho, aby mu plnění poskytl. Pro určení splatnosti povinnosti žalovaného vydat bezdůvodné obohacení žalobci je tak rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení. Tedy pro závěr o tzv. dospělosti dluhu z bezdůvodného obohacení je významné to zjištění, zda žalobkyně, jako věřitel, vyzvala žalovanou k plnění a kdy byla tato výzva doručena žalované. Ve shora uvedené věci byla první prokazatelná výzva k plnění odeslána žalované dne , datum, , byla jí tak doručena fikcí třetí pracovní den, tedy , datum, , kdy následující den měl žalovaná plnit, neplnila-li dostala se do prodlení. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná byla v prodlení od , datum, . V té době byl zákonný úrok z prodlení 10 % ročně. Soud proto přiznal žalobkyní požadované úroky z prodlení, neboť je vázán žalobním návrhem, avšak maximálně do výše 10 % ročně, což je limit úroků z prodlení k první dni prodlení žalované v červenci 2019. Soud přiznal úroky z prodlení s ohledem na skutečnost, že věc posuzoval podle obecné právní úpravy bezdůvodného obohacení dle starého občanského zákoníku a nikoli podle teprve po uzavření úvěrové smlouvy přijatých zvláštních právních úprav spotřebitelských úvěrů.30. Soud proto částečně zamítl žalobu v rozsahu úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , neboť v této době nebyla ještě žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a dále ve výši převyšující 10 % ročně.31. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhl