48 C 147/2024-29 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši , částka, , poplatky za pojištění , částka, , smluvní pokuta , částka, (0,1% za každý den prodlení z dlužné nové jistiny od , datum, do , datum, a , částka, za prodlení s úhradou dvou splátek po , částka, ), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných splátkách. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena. Pro prodlení žalovaného byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn a v souladu se smlouvou k jistině přirostly splatné úroky a částka se tak stala novou jistinou.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla žalovanému vyplacena na účet dne , datum, částka , částka, s VS číslem úvěrové smlouvy.7. Platební historie prokazuje, že byl žalovanému vyplacen úvěr, nebylo nic uhrazeno.8. Příloha č. , hodnota, k Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru prokazuje, že žalovaný si sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr a zavázal se jej hradit ve výši , částka, měsíčně.9. Smlouva o úvěru byla mezi , právnická osoba, ., a žalovaným uzavřena dne , datum, , žalovaný nabídku učinil dne , datum, . Předmětem byl úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný uhradit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, včetně pojištění , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 74,01% ročně. Dle čl. 2.2 bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru … U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je Klient v prodlení delším než 90 dnů, však vzniká Poskytovateli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Dle čl. 6.1 bylo sjednáno, že jestliže se Klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli Splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit Poskytovateli smluvní pokutu ve výši Kč, a to za každou Splátku, u které se ocitli v prodlení o délce 30 dnů. Dle čl. 6.3 až 6.5 bylo sjednáno, že Jestliže se Klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli Splátky nebo její části o délce 65 dnů je Poskytovatel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků (povinností) ze Smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni (dále též jen „Den zesplatnění úvěru“) stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke Dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. části B) Smlouvy. Zesplatnění úvěru se netýká budoucích nákladů úvěru. Zesplatnění se rovněž netýká dosud nesplatných měsíčních úhrad za Pojištění (bylo-li Pojištění sjednáno). Poskytovatel je povinen Klienta před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné Splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Bylo-li sjednáno Pojištění, dochází v okamžiku zesplatnění úvěru k zániku Pojištění (to platí pouze tehdy, pokud Pojištění nezaniklo některým ze stanovených způsobů již před zesplatněním úvěru). 6.4. Ke Dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke Dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru (dále též jen „Nová jistina úvěru“). Novou jistinu úvěru je Klient povinen zaplatit Poskytovateli nejpozději v Den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu Klient v případě prodlení s hrazením Nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši dle bodu 6.7. části B) Smlouvy z celé této Nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. 6.5. Jestliže Klient po zesplatnění úvěru nezaplatí Novou jistinu úvěru v Den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit Poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.10. Dopis ze dne , datum, žalovanému je oznámením o zesplatnění úvěru s výzvou k okamžité úhradě.11. Dopis ze dne , datum, žalovanému je oznámením o postoupení pohledávky za ním žalobkyni.12. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.13. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.14. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou.15. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, prokazuje, že byly žalobkyni postoupeny pohledávky , právnická osoba, , na základě Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Seznam postoupených pohledávek prokazuje, že byla postoupena i pohledávka za žalovaným.16. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.17. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaný uvedl příjem , částka, , je zaměstnán. Má výdaje , částka, životní minimum, , částka, nájemné. Je zaměstnán u konkrétního zaměstnavatele, je svobodný, má maturitu. Neuvedl žádné splátky.18. Výpis z NRKI neprokazuje žádné pohledávky po splatnosti, žalovaný byl v horší kategorii.19. Výpis ze SOLUS neprokázal žádné negativní informace o žalovaném.20. Výpis z účtu prokázal mzdu žalovaného ve výši , částka, vyplacenou v prosinci 2022, , částka, vyplacenou v únoru 2023, , částka, vyplacenou v březnu 2023, , částka, vyplacenou v lednu 2023.21. Výplatní pásky žalovaného prokazují čistou mzdu , částka, za 11/2022, , částka, za 12/2022, , částka, (doplatek na účet celkem , částka, ) za 1/2023 a , částka, za 2/2023.22. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje.23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:24. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.25. V rámci právního posouzení smluvní pokuty soud vycházel z § 2048 až § 2052 o. z., který stanoví, že dle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě, a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal, když žalovaný je nadále v prodlení s úhradou dlužné nové jistiny, výpočet smluvní pokuty v žalobě odpovídá smluvní úpravě.26. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle