48 C 185/2023-38 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy smluvním úrokem pro nepovolený debet, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, , jíž byl žalované zřízen a veden běžný účet č. , č. účtu, , a navazující Smlouvy o povoleném debetu ze dne , datum, , jíž bylo žalované povoleno přečerpat běžný účet až o , částka, . Smluvně bylo dohodnuto, že v případě přečerpání povoleného debetu se celý záporný zůstatek považuje za nepovolený debet. Žalovaná porušila smlouvu a ke dni , datum, přečerpala povolený debet o , částka, . Byla marně vyzvána k úhradě. Dne , datum, žalobkyně od smlouvy odstoupila a účet zrušila. Pohledávka byla převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalobkyně k výzvě soudu o rozpadu žalované částky uvedla, že tato se skládá z původní jistiny , částka, a přirostlého řádného úroku ve výši , částka, a úroku z prodlení , částka, . Od data čerpání , datum, do , datum, byla jistina úročena řádným úrokem 11,75 % ročně a od , datum, do , datum, byla jistina úročena řádným úrokem 15 % ročně. K tomu byla jistina ještě od data čerpání , datum, do , datum, úročena úrokem z prodlení 13,25 % ročně a od , datum, do , datum, byla jistina úročena úrokem z prodlení 10 % ročně. Úroky z prodlení byly stanoveny jako 25 % sazba pro nepovolené debety mínus řádný úrok. Od , datum, je jistina úročena sankční sazbou pro nepovolené debety ve výši 25 % ročně dle Oznámení.2. Jelikož žalovaná nemá jednatele, ustanovil ji soud opatrovnici. Opatrovnice sporovala počátek prodlení žalované.3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.4. Odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v CZK ze dne , datum, prokazuje, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu žalované. Vyzvala žalovanou, aby si domluvila uhrazení dluhu.5. Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne , datum, prokazuje, že žalobkyně oznámila žalované, že byl zřízen zvláštní účet, na který byl převeden konečný debetní zůstatek, který nebyl dosud uhrazen.6. Smlouva o bankovních službách ze dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu pro žalovanou.7. Výpis pohledávek žalované u žalobkyně prokazuje dluh ve výši , částka, jistiny jako debetní zůstatek na běžném účtu.8. Výpis z účtu žalované ze dne , datum, prokazuje dlužnou částku na běžném účtu ve výši , částka, ke dni , datum, .9. Výzva k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne , datum, prokazuje, že žalovaná byla upomenuta žalobkyní o uhrazení dluhu ve výši , částka, v minimální výši , částka, , neboť na běžném účtu je veden nepovolený debet.10. Oznámení , právnická osoba, ., o úrokových sazbách prokazuje, že byla stanovena úroková sazba ve výši 25 % pro nepovolený debet.11. Podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby v článku 2.2 stanoví, že úroky jsou počítány z aktuální výše záporného zůstatku na Účtu za den. Úroky jsou splatné měsíčně vždy v poslední den příslušného kalendářního měsíce, a jsou hrazeny bez dalšího příkazu z vašeho Účtu (stávají se součástí čerpaného Povoleného, resp. nepovoleného debetu).12. , právnická osoba, podmínky v čl. 13.2 stanoví, že v případě vzniku nepovoleného debetu na Účtu z jakéhokoli důvodu je Klient povinen neprodleně uhradit Bance veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Nepovolený debet nezaniká, pokud v den, kdy jsou veškeré dlužné částky Bance uhrazeny, nepovolený debet na Účtu opět vznikne. Po dobu trvání nepovoleného debetu na Účtu Klienta je Banka oprávněna zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Článek 13.3 stanoví, o úročení nepovoleného debetu, že Banka je oprávněna úročit nepovolený debet na Účtu úrokem z nepovoleného debetu a dále úrokem z prodlení. Výše úroku z nepovoleného debetu a úroku z prodlení bude určena v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Výše úrokové sazby, kterou se úročí nepovolený debet, a výše úroku z prodlení mohou být po dobu trvání nepovoleného debetu měněny způsobem uvedeným ve VOP. Článek 13.4 stanoví, Úrok z prodlení i úrok z nepovoleného debetu jsou splatné okamžikem, kdy na ně Bance vznikne nárok. Banka je oprávněna tyto sankční úroky snížit, a to na dobu a s účinností, kterou stanoví. O této skutečnosti Banka Klienta informuje.13. Sazebník neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.14. Smlouva o povoleném debetu ze dne , datum, byla uzavřena mezi účastníky řízení, předmětem bylo zřízení povoleného debetu na běžném účtu ve výši , částka, . Výslovně je uvedeno, že od okamžiku vzniku nepovoleného debetu bude celý záporný zůstatek úročen sazbou z nepovoleného debetu uvedenou v Oznámení o úrokových sazbách.15. Výzva k okamžité úhradě splatných pohledávek ze dne , datum, prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o okamžitou úhradu dlužných částek, včetně žalované.16. Výpis z účtu žalované ze dne , datum, prokazuje zůstatek úvěru , částka, , splatné úroky , částka, , pokutu za prodlení , částka, , celkem dlužnou částku , částka, .17. Soud zamítl provedení důkazu listinami – Vyrozumění o zahájení exekuce č.j. , spisová značka, soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Usnesení č.j. , spisová značka, soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, , neboť neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje.19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:20. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.21. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.23. Nikdy v průběhu úročení nepovoleného debetu nedošlo v součtu řádné úrokové sazby a úroků z prodlení k překročení výše smluvní sankční úrokové sazby 25% pro nepovolené debety (nejprve 11,75 % a 13,25 % a poté 15 % a 10 %), následně od , datum, je požadována pouze smluvní úroková sazba pro nepovolené debety ve výši 25 % ročně. K úročení řádnou úrokovou sazbou a úroky z prodlení soud uvádí, že tento rozpad úročení je vnitřní otázkou nastavení bankovních systémů, pro účely soudního rozhodnutí je podstatné, že k jistině přirostlé příslušenství nepřekročilo smluvní sazbu úroků pro nepovolený debet ve výši 25 % ročně, na kterou měla žalobkyně dle Smlouvy o povoleném debetu nárok od okamžiku vzniku nepovoleného debetu z celého záporného zůstatku. Požadavek žalobkyně tak odpovídá obsahu smlouvy. Nebylo tedy třeba výzvy žalované, aby vznikl žalobkyni nárok na tento sankční úrok, ať byl dále rozložena na smluvní úrok a zbylou část jako úrok z prodlení. Úroky jsou žalobkyní požadovány dokonce až od , datum, , ač nepovolený debetní zůstatek vznikl již , datum, .24. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ta