48 C 218/2023-18 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 7 000 Kč, úroky přirostlé k jistině 2 800 Kč, smluvní pokuta 938 Kč ve výši 0,1% denně z jistiny Kč za dobu od [datum] do [datum], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím [webová adresa], jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč převodem na účet žalované, který žalovaná řádně a včas nehradila. Úvěruschopnost byla posuzována. 2. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Potvrzení o platbě ze dne [datum] prokazuje, že byla z účtu žalobkyně poukázána částka 7 000 Kč na účet, jehož majitelem, jak bylo dále zjištěno, je žalovaná. 6. Potvrzení o platbě ze dne [datum] prokazuje, že byla z účtu žalované poukázána částka 1 Kč na účet žalobkyně. 7. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 8. [příjmení] report prokazuje číslo účtu žalované, obsahuje pohyby na účtu za dobu od [datum] do [datum], prokazuje příjmy žalované od [právnická osoba], kdy pouze v listopadu a prosinci 2022 byl příjem 22 180 Kč a 23 341 Kč, jinak se pohyboval pod 10 000 Kč. Za tuto dobu však na účtu žalované proběhla řada pohybů týkající se kurzových sázek, a to zejména 24 pohybů s Luckybet, 85 pohybů Tipsport, 8 pohybů Chance. Celkem je ve výpisech označeno 98 položek jako gambling, a to za v podstatě 5 měsíců. 9. Kopie OP a kartičky zdravotní pojišťovny prokazuje, že jimi žalobkyně disponuje. 10. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou žalované. 11. Návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] prokazuje, že předmětem byl úvěr do výše 20 000 Kč Smlouva byla uzavřena dne [datum]. 12. Výpis z běžného účtu žalované za listopad 2022 prokazuje, že příjmy byly 30 799 Kč a výdaje 30 904,18 Kč. 13. Výpis z běžného účtu žalované za říjen 2022 prokazuje, že příjmy byly 17 815 Kč a výdaje 17 001,10 Kč. 14. Výpis z běžného účtu žalované za prosinec 2022 prokazuje, že příjmy byly 41 881 Kč a výdaje 36 791,14 Kč. 15. Dopis ze dne [datum] je zesplatněním úvěru pro prodlení žalované. 16. Žádost o spotřebitelský úvěr prokazuje, že žalovaná uvedla, že je svobodná, žije sama v pronajatém bytě, nemá vzdělání nebo má neúplné základní vzdělání, je zaměstnána u konkrétního zaměstnavatele jako [anonymizována dvě slova] od 4/ 2022. Má příjem 18 508 Kč, výdaje 9 000 Kč. 17. S ohledem na níže uvedené právní posouzení soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí z následujících důkazních prostředků: Dopis výzva k úhradě žalované. 18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Žalované bylo žalobkyní vyplaceno 7 000 Kč na její účet. Nebyla prokázána úhrada. Žalovaná je zaměstnána, její příjem byl zjištěn z výpisů, výdaje byly zjištěny pouze obecně, mandatorní výdaje (náklady na bydlení) nebyly zjištěny ani tvrzeny. Za 5 měsíců měla žalovaná 98 pohybů na účtu souvisejících se sázkami. Dle pohybů na účtu v podstatě spotřebovala všechny příjmy. 19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 20. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 24. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 25. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy. 26. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 27. [příjmení] závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyš