50 C 143/2024-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (dále jen „původní věřitelka“), s žalovaným , datum, smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit nejpozději do , datum, . Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný úvěr do , datum, nevrátil a je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Následně postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že v době uzavírání smlouvy o úvěru byl schopen úvěr splácet. Jeho příjem činil , částka, měsíčně. Po uzavření smlouvy o úvěru onemocněl a byl přeřazen na jinou pracovní pozici s příjmem , částka, – , částka, . Z důvodu poklesu výdělku přestal být schopen splácet jednotlivé splátky. Má více závazků, které splácí, konkrétně má soudně schválený smír se společností , právnická osoba, a splácí celkem , částka, měsíčně. Má 2 nezaopatřené děti. Manželka žalovaného pracuje v chráněné dílně s příjmem , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , částka, měsíčně. V silách žalovaného je splácet , částka, měsíčně.3. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné pro rozhodnutí ve věci.4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným , datum, smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit nejpozději do , datum, .5. Z přehledu úvěru soud zjistil, že žalovaný úvěr do , datum, nevrátil.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, , poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši , částka, . Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr do , datum, nevrátil. Následně postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni. Před uzavřením smlouvy o úvěru měl žalovaný příjem , částka, měsíčně a byl schopný úvěr splácet. Po uzavření smlouvy o úvěru onemocněl a byl přeřazen na jinou pracovní pozici s příjmem , částka, – , částka, . Z důvodu poklesu výdělku přestal být schopen splácet jednotlivé splátky. Nyní má více závazků, které splácí, konkrétně má soudně schválený smír se společností , právnická osoba, a splácí celkem , částka, měsíčně. Má 2 nezaopatřené děti. Manželka pracuje v chráněné dílně s příjmem , částka, – , částka, měsíčně.8. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.15. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že původní věřitelka splnila veškeré své zákonné a smluvní povinnosti a naopak, že žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Soud při rozhodování vycházel především z tvrzení žalovaného o jeho majetkových poměrech, které odůvodňovaly poskytnutí úvěru původní věřitelkou v době uzavření smlouvy. Vzhledem k současným majetkovým poměrům žalovaného soud umožnil žalovanému zaplatit dlužnou částku a nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení prostřednictvím splátek ve výši , částka, měsíčně.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .