50 C 54/2024-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnuti úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit úvěr spolu s poplatkem za zprostředkování úvěru ve výši , částka, , smluvním úrokem ve výši 9,49 % ročně, pojištěním a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, . K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni , datum, a požádala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , pojistným ve výši , částka, , poplatku za sjednání úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 9,49 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. Jelikož nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, postupoval soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni uhradit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, , smluvním úrokem ve výši 9,49 % ročně, pojištěním ve výši , částka, měsíčně a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných 90 měsíčních splátek ve výši , částka, . Splatnost úvěru byla stanovena ke dni , datum, .6. Potvrzení o vyplacení úvěru prokazuje, že byla dne , datum, z účtu žalobkyně na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě č. , č. účtu, poukázána částka , částka, .7. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, . Bydlel v nájmu, na výdajích hradil celkem , částka, . Lustrace CEE a INS byla s negativním výsledkem.8. Úvěrová zpráva prokazuje, že byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný měl 13 ukončených splátkových kontraktů, má 1 existující nesplátkový kontrakt, 1 kreditní kartu a 1 úvěr ze stavebního spoření, na který měsíčně hradí , částka, . Další informace nejsou podstatné pro rozhodnutí.9. Výpisy z bankovního účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, prokazují výdaje žalovaného, příjmy ostatních členů domácnosti a výši příjmu žalovaného od zaměstnavatele.10. Ze oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne , datum, vyplývá zesplatnění dlužné částky v celkové výši , částka, ke dni , datum, .11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy20. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, , smluvním úrokem ve výši 9,49 % ročně, pojištěním a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v dohodnuté výši. Žalovaný úvěr uhradil jen částečně.22. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně smlouvu ukončila a dluhy zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazky ze strany žalovaného poskytnutý úvěr, řádně a včas splatit splněn nebyl. Soud má dále za to, že žalobkyně prokázala dostatečné splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když soudu předložila výpisy z účtu žalovaného, ze kterých vyplývají příjmy i výdaje žalovaného, a úvěrovou zprávu. Žalovaný nebyl v exekuci ani insolvenci, neměl evidovány závazky po splatnosti.23. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok I).24. O náhradě nákladů řízení (viz výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Dále žalobkyni náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.za čas strávený cestou na jednání z , adresa, a zpět za 2 půlhodin po , částka, , tj. , částka, a náhrada jízdného z , adresa, a zpět na jednání soudu v celkové výši , částka, dle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve znění pozdějších změn a doplnění. Další náklady žalobkyně přiznat nežádala. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí , částka, .25. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.