48 C 152/2025-31 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobce vykonává dle § 4 zák. č. 305/2000 Sb. správu vodních toků, a to konkrétně i vodního toků , Anonymizováno, a , adresa, . Žalovaná provozuje kromě jiného výrobu nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické v areálu firmy , adresa, . Žalovaná provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 2924 o.z. a zároveň vyvíjí ve své firmě činnost, kterou lze považovat bezesporu za provoz zvlášť nebezpečný ve smyslu § 2925 o. z. Areálem firmy žalované protéká , Anonymizováno, , který se vlévá do , Anonymizováno, . Dne , datum, došlo po požáru v areálu žalované k úniku hasební vody s pěnou včetně dalších znečišťujících látek přes ČOV žalované do , Anonymizováno, přes areálovou ČOV, kterou také provozuje žalovaná. Původcem havárie a následného úniku hasebních vod byla žalovaná. Kontaminace byla nahlášena Hasičskému záchrannému sboru ČR, , právnická osoba, (dále jen ČIŽP) a příslušnému vodoprávnímu úřadu. Na místě byla ČIŽP , adresa, , která zpracovala "protokol z kontroly". Žalobce při odstraňování následků havárie postupoval v souladu s ustanovením § 41 a § 47 odst. 2 písm. g) z. č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, kdy prostřednictvím svých zaměstnanců v místě havárie a na kontaminovaných vodních tocích prováděl souvislou kontrolní činnost, monitoroval úhyny ryb, odebíral vzorky vody a ryb, zajišťoval informace pro vodohospodářský dispečink. Náklady na výše uvedené činnosti, které žalobce požaduje jako náhradu škody, činí celkem , částka, a sestávají se z následujících položek: náklady na výkon laboratoří – , částka, a náklady na dopravu (km) a čas zaměstnanců (hodiny)v pracovní a mimopracovní době – , částka, . Státní podnik , právnická osoba, je povinen, jak vyplývá z ustanovení § 17b zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, využívat majetek podniku účelně, hospodárně a efektivně. S majetkem státu je povinen hospodařit a nakládat tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. Dle odst. 2 výše uvedeného ustanovení zákona o státním podniku, podnik pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. V souladu s odst. 3 citovaného ustanovení zákona, má povinnost důsledně využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení svých práv a práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku podniku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a další práva k zajištění, zachování a ochraně majetku. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované škody, kdy byly vyúčtovány jen ty náklady, které by žalobce v rámci své běžné činnosti nevykonával. Práce havarijního technika byla účtována pouze mimo pracovní dobu. Žalovaná dále doplnila, že škoda je běžně hrazena pojišťovnami škůdců, tedy škoda je hrazena z pojištění odpovědnosti osob, které ji způsobily.2. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, nejednalo se o havárii ve smyslu § 40 vodního zákona. Z protokolu ČIŽP nelze zjistit, proč je použitá hasební voda považována za závadnou látku a proč tedy měla způsobit havárii. Jelikož tedy tvrzená událost nebyla havárií ve smyslu § 40 vodního zákona, žalobce nebyl oprávněn k výkonu činností dle § 41 a 47 odst. 5 vodního zákona.3. Pokud by se jednalo o havárii, tak náklady žalobce spojené s prováděním kontrolní činnosti, monitorování úhynu ryb, odběru vzorků a zajišťováním informací pro vodohospodářský dispečink, k nimž je žalobce povinen, jako správce havárií zasaženého toku, na základě ust. § 41 a §47 odst. 2 písm. g) zákona č. 254/2001 Sb., nevznikly poškozením nebo ztrátou majetku, nýbrž plněním zákonné povinnosti, kterou žalobkyni ukládají platné právní předpisy. Náklady, jejichž úhrady se žalobce domáhá, tak nelze považovat za škodu, ale za provozní náklady spojené s řádným plněním povinností, které žalobci ukládají platné právní předpisy. Tyto činnosti, za které žalobce požaduje náhradu nákladů, jsou specificky vyjmenovány v ust. § 41 odst. 5 vodního zákona, a patří k těmto činnostem i mimo jiné povinnost předání získaných vzorků akreditované laboratoři k rozboru těchto vzorků. Škoda způsobená žalovanou by mohla vzniknout pouze v případě porušení zákonem uložených povinností, uvedených v ust. §41 odst. 1, 2 a 8 vodního zákona. Žalovaná v okamžiku zjištění zasažení vodního toku hasební pěnou, neprodleně kontaktovala dle ust. §41 odst. 1 vodního zákona , právnická osoba, (dále jen „HZS ČR“). Žalovaná se dále řídila pokyny , právnická osoba, (dále jen „ČIŽP“), HZS ČR a žalobcem dle ust. §41 odst. 2 vodního zákona. Po celou dobu šetření spolupracovala s uvedenými orgány. Skutečnosti, že žalovaná neporušila žádnou z uvedených povinností, které žalované ukládá vodní zákon, dokládá protokol o kontrole vypracovaný ČIŽP a námitky ze strany žalované k tomuto protokolu.4. Soud účastníky řízení seznámil s předběžným právním názorem při jednání, na kterém setrval, dal jim prostor argumentovat a poučil je ve smyslu § 118a odst. 2 o.s.ř. o odlišném právním posouzení a zároveň o možnosti doplnit tvrzení a důkazní prostředky k prokázání doplněných tvrzení.5. Soud ve věci provedl následující důkazní prostředky.6. Výpisy z obchodního rejstříku žalobce a žalované prokazují jejich existenci.7. Zakládací listina žalobce z roku 2023 prokazuje, že mezi Hlavní předmět činnosti žalobce patří i spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích a v povodí jim spravovaných vodních toků, pokud mohou ohrozit jakost vody. Žalovaná navrhla provedení důkazu zakládací listinou z roku 2025, která však s ohledem na tvrzený vznik škody v roce 2024 nemá relevanci, proto sám soud dohledal poslední zakládací listinu před tvrzeným vznikem škody a provedl jí důkaz. Tato část se nezměnila mezi roky 2023 a 2025.8. Z výroční zprávy žalobce za rok 2024 soud zjistil, že jenom výnos - tržby za odběry povrchové vody činil , částka, . (bod 17. na straně 37). Soud tento důkazní prostředek provedl, byť nebyl navržen, neboť má podpůrný význam pro rozhodnutí ve věci a jeho potřeba vyplývá z obsahu spisu, když bylo žalobcem tvrzeno, že má příjmy z odběrů povrchové vody, aby tedy byla představa o výši tohoto jednoho z příjmů vzhledem k výši tvrzené škody.9. Soud zamítl zbylé návrhy na provedení žalobcem navržených důkazních prostředků, a to: Snímek obrazovky s vyznačením vodního toku , Anonymizováno, a vodního toku , adresa, , Kalkulační list 885/2024, Kalkulační list 886/2024, Kalkulační list 887/2024, Tabulka Havárie , Anonymizováno, , datum, , Výzva k náhradě škody ze dne , datum, , Odpověď žalované ze dne , datum, , Replika k odpovědi žalované ze dne , datum, , Výzva žalobce žalované před podáním žaloby ze dne , datum, . I kdyby žalobce prokázal všechna žalobní tvrzení navrženými důkazními prostředky, nic by to nezměnilo na právním posouzení sporu. Tedy už na základě žalobních tvrzení je možno žalobu zamítnout a je tak nadbytečné provádět navržené dokazování.10. Soud zamítl zbylé návrhy na provedení žalovanou navržených důkazních prostředků, a to: Protokol o kontrole ze dne , datum, , Podání žalované ze dne , datum, adresované ČIŽP, Tisková zpráva žalobce ze dne , datum, a Zakládací listina žalobce ze dne , datum, . Tyto důkazní prostředky jsou nadbytečné pro rozhodnutí sporu s ohledem na právní názor soudu, nadto zakládací listina neexistovala v době tvrzeného vzniku škody.11. Soud zamítl i návrh na provedení důkazu listinou prokazující, že obdobné náhrady škody, jako je žalována, jsou hrazeny pojišťovnami a škůdci, neboť toto není podstatné pro rozhodnutí soudu, s ohledem na právní názor soudce, je třeba rozlišovat mezi dobrovolnou úhradou a zákonnou povinností hradit.12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci řízení existují, že žalobce byl kromě jiného založen i pro spolupráci při zneškodňování havárií na vodních tocích, a v povodí jim spravovaných vodních toků, pokud mohou ohrozit jakost vody. Tržby žalobce v roce 2024 za odběry povrchové vody činily , částka, .13. Co se týče požadavku na náhradu škody ze strany žalobce je třeba vyjít z toho, co je vlastně náhrada škody a jaké jsou její podmínky. Náhrada škody je povinnost zaplatit peněžitou kompenzaci nebo uvést věc do původního stavu tomu, kdo jinému způsobil škodu. Občanský zákoník rozlišuje majetkovou škodu (např. zničení věci, ušlý zisk) a nemajetkovou újmu (např. zásah do cti, zdraví). K jejímu nároku je nutné prokázat protiprávní jednání, vznik škody, příčinnou souvislost a zavinění.14. S ohledem na povahu žalobce je třeba se podrobněji zabývat jeho postavením. Postavení žalobce směrem vůči vodním tokům je upraveno v zákoně č. 245/2001 Sb, vodní zák