48 C 202/2025-36 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dvou částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Mezi účastníky řízení byla uzavřena Rámcová smlouva č. , hodnota, , kterou byl žalovanému zřízen a veden běžný účet a poskytovány bankovní služby žalobkyní.2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Rámcové smlouvy ze dne , datum, – Smlouvy o úvěru č. , IBAN, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal. Smluvní úrok byl 10,9 % ročně, měsíční splátka , částka, . Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením a dne , datum, byl úvěr kompletně zesplatněn a žalovaný vyzván k jeho úhradě.3. Druhý nárok představuje nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu žalovaného ve výši , částka, .4. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu uhrazeném žalovaným po podáním žaloby dne , datum, ve výši , částka, . Tato úhrada byla započtena ve výši , částka, na záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného a ve výši , částka, na jistinu úvěru, ve výši , částka, na kapitalizovaný úrok. Žaloba byla dále částečně vzata zpět i pro příslušenství jistiny ve výši , částka, . Soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalovaného.5. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.7. Obchodní podmínky prokazují, že v části Doručování dokumentů bylo dohodnuto, že dokumenty, které posílá banka doporučeně poštou, jsou doručené nejpozději desátý den po jejich odeslání.8. Ceníky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.9. Doklad o načerpání úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, prokazuje, že dne , datum, bylo na účet žalovaného vyplaceno , částka, .10. Podmínky pro používání úvěru prokazují, že v části Několik bodů k ukončení smlouvy bylo dohodnuto, že v případě prodlení se splácením je možné úvěr zesplatnit okamžitě.11. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byl žalovaný seznámen s podmínkami úvěrové smlouvy před jejím uzavřením.12. Přehled plateb a Splátkový kalendář k úvěru prokazují, že žalovaný uhradil v nepravidelných splátkách celkem , částka, . Dále prokazují, že jak byly splátky započítávány na jistinu a úroky. Prokazují výši a složení žalované částky.13. Rámcová smlouva č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , žalobkyně se jí zavázala vést pro žalovaného konkrétní běžný účet a poskytovat mu bankovní služby. Součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky a Ceník. Součástí rámcové smlouvy je i úvěr č. , IBAN, , kterým byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný splácet ve 114 splátkách po , částka, , pojistné činilo , částka, , úroková sazba 10,90 % ročně.14. Výpis z běžného účtu žalovaného ke dni , datum, prokazuje konečný zůstatek – , částka, , který je tvořený 3x dlužným pojistným úvěru ve výši , částka, a dvěma platbami , částka, za účelně vynaložené náklady vymáhání.15. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou, součástí je i výzva žalovanému k úhradě dlužné částky po zesplatnění včetně běžného účtu, a to do , datum, .16. Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě 2684622 ze dne , datum, prokazuje, že byla posunuta splatnost měsíčních splátek z 15. dne na 24. den.17. Výpis z účtu žalovaného u , právnická osoba, ., za dobu , datum, do , datum, prokazuje, že sice měl asi 60 pohybů na kurzové sázky, ale nebyly to vysoké sázky, žalovaný měl mzdu ve výši necelých , částka, . Jinak měl obvyklé výdaje.18. Výpis žalovaného z běžného účtu žalobkyně ze dne , datum, prokazuje příchozí platbu , částka, , která byla užita na úhradu úvěru.19. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaný byl prověřován v NRKI, měl 4 splátkové úvěry a jednu kreditní kartu. Byl v prodlení s částkou , částka, . Měsíčně na 4 splátkové úvěry splácel , částka, . Na úvěrové kartě měl téměř vyčerpaný limit , částka, . Nesplátkový úvěr měl úvěrový rámec , částka, , nebyl v prodlení.20. Přehled žádostí prokazuje, že žalovaný při žádosti o úvěr uvedl, že žádá o úvěr , částka, , bydlí v družstevní bytě, je vyučen, vyživované děti má 2, má výdaje na domácnost , částka, , bydlení má vlastní, výdaje na něj , částka, , splácí , částka, . Je zaměstnán u konkrétního zaměstnavatele na dobu neurčitou.21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Tedy došlo k uzavření úvěrové smlouvy, žalovaný úvěr zcela vyčerpal, hradil jej, následně se žalovaný dostal do prodlení, úvěr byl proto zesplatněn. Úvěruschopnost byla posuzována na základě výpisů z běžného účtu žalovaného, které dávaly věrnou představu o jeho příjmech a výdajích. Žalovanému vznikl nepovolený debet na běžném účtu. Přes zesplatnění úvěru a nepovoleného debetu žalovaný k výzvě dluh neuhradil.22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:23. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.24. V rámci právního posouzení věci v části týkající se debetu na běžném účtu soud vycházel § 2662 o. z., který stanoví, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dále dle § § 2665 o. z., který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Zákonná úprava smlouvy o běžném účtu spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek zřídit a vést účet byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek mít na účtu dostatek prostředků nebyl splněn.25. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.26. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Úvěruschopnost byla posuzována v dostatečném rozsahu, žalobkyně měla před uzavřením smlouvy přehled o příjmech a výdajích žalovaného, uzavřením této úvěrové smlouvy došlo ke snížení měsíční výše splátek, žalovanému se tak snížilo měsíční úvěrové zatížení. Žalobkyně ani nemohla zohlednit omezení smluvních úroků dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016, neboť smluvní úroky byly nižší než zákonné úroky z prodlení.27. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.28. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhle