50 C 124/2025-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem a dalšími poplatky prostřednictvím 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, . K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvních pokut v celkové výši , částka, a nákladů na upomínání ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 68,35 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, , od , datum, pak smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila. Jelikož nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, postupoval soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.4. Žalovaný při jednání navrhnul splátkový kalendář ve výši , částka, měsíčně s tím, že je zaměstnán s příjmem , částka, měsíčně. Žije s partnerkou a nezletilou dcerou. Exekuce ani další půjčky nemá.5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:6. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , její Přílohy č. , hodnota, a Oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 68,34 % ročně a pojištěním ve výši 13,95 % z měsíční splátky, prostřednictvím 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, . Pro případ prodlení žalovaného se splácením byla mezi stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění úvěru a náhrada nákladů vzniklých s prodlením žalovaného ve výši , částka, za každou splátku.7. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného uvedeného ve smlouvě o úvěru dne , datum, poukázána částka , částka, .8. Z Hodnocení klienta se podává, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s příjmem ve výši , částka, měsíčně. Na výdajích spojených s bydlením hradil , částka, , na spoření a ostatních nákladech pak , částka, měsíčně, na splátkách dalších úvěrů a půjček , částka, .9. Kopie občanského průkazu žalovaného prokazuje pouze to, že jí žalobkyně disponuje.10. Z potvrzení o příchozích úhradách bylo zjištěno, že žalovaný pobíral v měsíci duben 2024 příjem ve výši , částka, , v měsíci únor 2024 příjem ve výši , částka, a v měsíci leden 2024 příjem , částka, .11. Z platební historie smlouvy vyplývá, jak žalovaný úvěr splácel a výši dlužné částky. Žalovaný uhradil celkem , částka, .12. Z oznámení vyplývá zesplatnění dlužné částky v celkové výši , částka, ke dni , datum, .13. Z upomínky ze dne , datum, a předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, (včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, ) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.14. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).15. Dle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem a pojištěním, prostřednictvím 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, . Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, .26. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne,