15 C 424/2025-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne , datum, prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal splatit jistinu spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, . Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a dle žalobkyně mu tak vznikla povinnost zaplatit kromě výše uvedených částek též účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky ve výši celkem , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, .2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve výši , částka, na základě, které byla žalovanému zaslána na účet č. , č. účtu, částka , částka, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek v celkové výši , částka, (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne , datum, , žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil neuhradil ničeho. Skutečnost, že předmětnou smlouvu, jejíž žalobcem předložená verze nebyla žalovaným podepsána, uzavřel právě žalovaný, má soud za prokázané ve spojení se zjištěním z výpisu z účtu, že na účet žalovaného byly z účtu žalobkyně připsány shora uvedené částky.4. Stran zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou jistinu s příslušenstvím soud nezjistil ničeho. Žalobkyně na výzvu soudu nepředložila důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného s konkrétním výsledkem. V zájmu žalobkyně je, aby skutečnost, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, byla prokázána. Protože se v řízení žalobkyni tuto skutečnosti nepodařilo prokázat, nastupuje institut důkazního břemene. Smyslem tohoto procesního institutu je umožnit soudu vydat rozhodnutí rovněž v těch případech, kdy určitá skutečnost ve sporu rozhodná nebyla dokázána, tedy v případě, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. V tomto případě soud musí rozhodnout v neprospěch toho z účastníků, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost. Soudu tedy nezbylo než rozhodnout v neprospěch žalobkyně, která ačkoliv tvrdila, že s žalovaným uzavřela platnou smlouvu o zápůjčce, když tvrzené skutečnosti neprokázala.5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud následujícím způsobem po stránce právní.6. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady , Anonymizováno, dále jen „směrnice“), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.7. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. S ohledem na nezkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou částku dospěl soud k závěru, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí, když úvěruschopnost žalovaného neposoudila.14. Protože smlouva o zápůjčce je z výše popsaných důvodů (nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit schopnost žalované splácet) v celém svém obsahu neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši , částka, , která byla zaslána na účet žalovaného. Žalovaný na dlužné jistině ničeho neuhradil.15. Podle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Z výše uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné jistiny v částce , částka, a ve zbývající části (co do požadavku na úhradu poplatku a smluvní pokuty a úroků) žalobu zamítl.17. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, nevzniklo žalující straně na právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy převážně úspěšný žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení, avšak dle obsahu spisu mu žádné náklady nevznikly.