48 C 287/2025-31 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení jsou dva nároky žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku.2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy , částka, , úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, , úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště , částka, , smluvní pokuty , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil.3. Druhá nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy , částka, , úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, , úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště , částka, , smluvní pokuty , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil., právnická osoba, rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé. K jednání se žalovaný omluvil, nepožádal o odročení jednání.6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.7. Smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, , předmětem byl úvěr ve výši , částka, , který byl žalovanému vyplacen v hotovosti.8. Výpis z transakční historie k tomuto úvěru prokazuje úhrady ve výši , částka, .9. Smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, , předmětem byl úvěr ve výši , částka, , který byl žalovanému vyplacen v hotovosti.10. Výpis z transakční historie k tomuto úvěru prokazuje úhrady ve výši , částka, .11. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalobkyní, Seznam postoupených pohledávek prokazují postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni.12. Dva dopisy ze dne , datum, žalovanému jsou oznámením o postoupení pohledávek za žalovaným žalobkyni.13. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou.14. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.15. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.16. Žádosti o úvěry žalovaného prokazují, že uvedl, že je zaměstnaný, uvedl své příjmy, včetně srážek, které mu jsou prováděny. Dále uvedl, že je svobodný a nemá vyživovací povinnosti.17. Výplatní pásky žalovaného za 8-10/2023 a pracovní smlouva prokazují, že žalovaný je zaměstnán a jsou mu prováděny srážky ze mzdy (jelikož jsou srážky počítány jako 1/3 a 2/3 jsou zjevně exekuční).18. Výplatní pásky žalovaného za 5-7/2023 a pracovní smlouva prokazují, že žalovaný je zaměstnán a jsou mu prováděny srážky ze mzdy (jelikož jsou srážky počítány jako 1/3 a 2/3 jsou zjevně exekuční).19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, tedy byly uzavřeny dvě úvěrové smlouvy č. , hodnota, , na úvěr čerpaný ve výši , částka, žalovaný uhradil , částka, , a č. a 0463121, na úvěr čerpaný ve výši , částka, žalovaný uhradil , částka, . Vůči žalovanému byla v době před uzavřením úvěrových smluv vedena exekuce. Smlouvy byly uzavřeny mezi , právnická osoba, ., a žalovaným, následně došlo k postoupení pohledávek za žalovaným žalobkyni.20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:21. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.26. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.27. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například stá