48 C 33/2026-42 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představovala dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši , částka, (skládala se z dlužné jistiny , částka, a přirostlých úroků ke dni zesplatnění , částka, ), smluvní pokuta , částka, za prodlení se splátkami 3, 10 a 11 po , částka, při prodlení 30 dnů a náklady vymáhání , částka, za splátky 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 po , částka, při prodlení do 15 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny , částka, do vyhotovení žaloby , částka, spolu s úroky z úvěru a z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po , částka, měsíčně splatných vždy k 17. dni měsíce. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována. Žalovaný do zesplatnění uhradil celkem , částka, . Pro prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru dne , datum, .2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.4. Podací arch prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne , datum, .5. Dopis od žalobkyně si žalovaný nevyzvedl, ač byl připraven k vyzvednutí dne , datum, .6. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jí žalobkyně disponuje.7. Doklad o vyplacení prokazuje, že žalovanému byla vyplacena částka , částka, dne , datum, na konkrétní číslo účtu, na které byla žalovanému vyplácena mzda.8. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou.9. Hodnocení klienta prokazuje, že žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného , částka, měsíčně, životního minima , částka, a nákladů na bydlení , částka, . Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnaný u konkrétního zaměstnavatele, svobodný, má maturitu, bydlí u rodičů. Nejsou uvedeny žádné měsíční splátky úvěrů.10. Základní informace o klientovi, Potvrzení o licenci od ČNB, Prohlášení klienta, Předsmluvní formulář, Technický popis uzavření smlouvy na dálku neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.11. Karta klienta prokazuje, že žalovaný uhradil jenom první splátku v termínu, jinak splátky hradil zhruba s měsíčním zpožděním. Celkem uhradil , částka, .12. NRKI report prokazuje, že žalovaný měl 13 žádostí o úvěry, celkem dlužil , částka, na úvěrech, , částka, na kreditních kartách a byl , částka, v prodlení se splácením úvěrů.13. Historie pohybů na běžném účtu žalovaného prokazuje příjmy za 5-10/2024 ve výši od , částka, do , částka, měsíčně. Historie neobsahuje jiné pohyby než příchozí mzdu.14. Dopis ze dne , datum, žalovanému je oznámením o zesplatnění úvěru.15. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, je ze dne , datum, od žalovaného a téhož dne byl akceptován žalobkyní, včetně Dodatku č. , hodnota, , předmětem je úvěr ve výši , částka, se 48měsíčními splátkami po , částka, . Úroková sazba činí 72,84 % ročně.16. SOLUS report nic neprokazuje, neboť v něm nejsou žádné údaje.17. Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je akceptací žalobkyně návrhu žalovaného na uzavření úvěrové smlouvy.18. Dopisy ze dne , datum, , , datum, a , datum, žalovanému jsou upomínky zaplacení dlužných splátek.19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , žalovanému bylo vyplaceno , částka, , uhradil , částka, . Byly zjištěny příjmy žalovaného přes , částka, měsíčně, výdaje byly stanoveny s ohledem na životní minium žalovaného, nebyly nijak ověřeny. Žalovaný měl 13 žádostí o úvěry, celkem dlužil , částka, na úvěrech, , částka, na kreditních kartách a byl , částka, v prodlení. Nebyla zjištěna výše splátek úvěrů, kterou měsíčně hradil.20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:21. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.26. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.27. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.28. Stejný závěr učinil k