50 C 218/2025-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen, právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru č., hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně dohodnutý úvěr poskytla žalované převodem na její účet číslo , č. účtu, a to dne , datum, . Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem nejpozději do , datum, . K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně se dále domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné částky od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila a nesouhlasila s ní. Uvedla, že s právní předchůdkyní žalobkyně neuzavřela předmětnou smlouvu úvěru. O celé záležitosti se dozvěděla až když byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky. Zjistila, že úvěrovou smlouvu jejím jménem, za použití jejího účtu uzavřela její vnučka, , jméno FO, , a to dokonce ve více případech. Na vnučku podala trestní oznámení na policii, jehož kopii předložila. Dále uvedla, že k jejímu účtu měla přístup její vnučka, což využila odeslala potvrzující platbu ve výši , částka, a když byly peníze z úvěrové smlouvy připsány na její účet, tak vnučka bez jejího souhlasu a účasti tyto převedla na účet třetí osoby. O celé věci jí vnučka pouze předem požádala, zda by mohla pro svoji kamarádku, paní , jméno FO, , kterou také znala, použít žalované účet, kde by banka mohla poslat peníze z úvěru, který si vezme její kamarádka. Protože žalovaná v tomto neviděla nic špatného, takovéto použití svého účtu odsouhlasila. Navrhla, aby byla vůči ní žaloba zamítnuta a povinnost zaplatit žalovanou částku uložena její vnučce a paní , jméno FO, .3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jako dlužník je uvedena žalovaná s uvedením svého rodného čísla a telefonního spojení číslo telefonu , tel. číslo, . Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ve výši , částka, , a to poukázáním na bankovní účet , č. účtu, dne , datum, . Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem v termínu a výši uvedené ve smlouvě o úvěru.4. Výpis z bankovního účtu prokazuje, že byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, poukázána dne , datum, částka , částka, a ze stejného účtu byla právní předchůdkyni žalobkyně zaslána částka , částka, dne , datum, . Jiná potvrzení o platbách předložena nebyla.5. Zpráva , právnická osoba, ., prokazuje, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla v době poskytnutí úvěru právní předchůdkyní žalobkyně žalovaná6. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , spolu s doklady o odeslání, vyplývá, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně i žalobkyní samotnou opakovaně upomínána k úhradě dlužné částky a vyzvána k jejímu zaplacení před podáním žaloby.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , soud zjistil, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo poštovním podacím lístkem.8. Z protokolu o výslechu obviněné , jméno FO, ze dne , datum, a záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, , vyplývá, že jménem žalované uzavřely spolu s kamarádkou , jméno FO, více spotřebitelských úvěrů. Jako telefonní spojení použily telefonní číslo , tel. číslo, , které patří synovi , jméno FO, , jménem , právnická osoba, . Žalovaná poslala paní , jméno FO, ofocený občanský průkaz, aby si mohla založit bankovní konto, jiný účel v tom od žalované nebyl. O uzavřené úvěrové smlouvě žalovaná nevěděla, stejně ani o tom, že by peníze z nich prošly jejím účtem. V případě jedné úvěrové smlouvy od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ve výši , částka, na žádost paní , jméno FO, odeslala částku , částka, , která jí přišla na účet pro paní , jméno FO, .9. Okresní státní zastupitelství v , Anonymizováno, podalo pod sp. zn. , spisová značka, dne , datum, u Okresního soudu v , Anonymizováno, ( sp. zn. , spisová značka, ) obžalobu na , jméno FO, a , jméno FO, , že v rámci sjednání předmětného revolvingového úvěru tento sjednali bez předchozího vědomí žalované a za použití jejích osobních údajů, ke kterým měli přístup z dřívější doby a , jméno FO, je bez vědomí žalované převedla z účtu žalované na svůj účet, odkud je vybrala v hotovosti a část peněz předala , jméno FO, .10. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).11. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 440 o. z. odst. 1 překročí-li zástupce zástupčí oprávnění zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného jedná osoba, která k tomu není oprávněná. Podle odst. 2 téhož ustanovení, není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama a osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil to, co bylo ujednáno anebo aby nahradil škodu.13. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel