ECLI: ECLI:CZ:OSNA:1991:6.C.159.2019.6 Datum: 2021-10-25 Předmět: o nahrazení projevu vůle Ustanovení: ["§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 6 z. č. 503/2012 Sb.", "§ z. č. 185/2016 Sb.", "§ vyhl. č. 85/1976 Sb.", "§ vyhl. č. 316/1990 Sb.", "§ vyhl. č. 182/1988 Sb.", "§ 4 z. č. 229/1991 Sb.", "§ z. č. 95 ["diskriminace""dražba""náhradní pozemek""postoupení pohledávky""pozemkový úřad""přednostní právo""smlouva kupní""veřejná dražba""znalecký posudek"]
O co šlo: o nahrazení projevu vůle (["§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 6 z. č. 503/2012 Sb.", "§ z. č. 185/2016 Sb.", "§ vyhl. č. 85/1976 Sb.", "§ vyhl. č. 316/1990 Sb.", "§ vyhl. č. 182/1988 Sb.")
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhal, aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu shora uvedených nemovitostí ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě). Žalobce tvrdil, že právní předchůdci žalobce uplatnili restituční nárok před více než 25 lety, ale tento nárok nebyl dosud uspokojen. Důvodem je liknavý až svévolný postup žalované, která mnohonásobně podhodnocuje výši restitučního nároku žalobce a nabízí ve veřejných nabídkách pozemky podřadné kvality a dopouští se dalších závažných porušení při plnění svých zákonných povinností. Žalobce vyhledal historické podklady ke správnému ocenění jeho restitučního nároku a vyhledal vhodné pozemky ve správě státu a domáhá se rozhodnutí ve znění změněného žalobního petitu (viz. usnesení čl. 628).
2. Žalobce se v žalobě domáhal také vydání pozemků parcelní čísla [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec]. Ohledně těchto pozemků vzal žalobu zpět a soud řízení ohledně těchto pozemků pravomocně ke dni [datum] zastavil (protokol o jednání čl. 1048, opravné usnesení čl. 1158). V dalším odůvodnění tohoto rozsudku se tedy již soud nezabývá podáními žalobce ani žalovaného, která se týkají pozemků v k.ú. [obec].
3. Žalovaná v několika řízeních, která jsou označena v žalobě, rozhodla o restitučních nárocích žalobce na vydání pozemku specifikovaných v jednotlivých rozhodnutích tak, že neurčila žalobce vlastníkem tam uvedených pozemků. Pokud je v rozhodnutích uveden pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], tak žalobce uvádí a dokládá, že po něm v rozsahu restitučních nároků nabyli majetek pan [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a pan [celé jméno žalobce], každý z jedné poloviny.
4. Žalobce je oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků a to podle § 4 zákona o půdě. Žalobce má nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům a to s odkazem na § 11 ve spojení s § 14 odst. 1 věta druhá a § 17 odst.3 písm. b) zákona o půdě a to právě náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodů existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. O převod tzv. náhradních pozemků z vlastnictví státu do svého vlastnictví náhradou za pozemky v restituci nevydané usiluje žalobce již velmi dlouho, ale marně. První žádost o vyřízení restitučního nároku byla podána již v roce 1991. Restituční nároky nejsou vypořádány. Postup státních orgánů považuje žalobce za liknavý a svévolný. Žalobce nesouhlasí s argumentací žalované, která je taková, že žalobě nelze vyhovět, neboť tzv. náhradní pozemky lze převést na oprávněné osoby pouze v rámci veřejné nabídky, převod mimo tuto veřejnou nabídku není možný. Tento názor žalované je dle žalobce vyvrácen rozsáhlou judikaturou soudů vyšších stupňů.
5. Žalobce tvrdí, že žalovaná nesprávně eviduje výši restitučního nároku žalobce. Podle posledního vyčíslení žalované, které má žalobce k dispozici, eviduje žalovaná nárok ve výši [částka]. Žalobce však vyčísluje svůj nárok na částku [částka]. Žalovaná své stanovisko ohledně výše restitučního nároku odmítala změnit. Žalobci je známo, že žalovaná měla k dispozici pro určení výše restitučního nároku dobovou tehdy platnou územně plánovací dokumentaci, kterou jí poskytl Institut plánování a rozvoje hl.m. [obec] (dále také jako„ Institut“), ale tuto dokumentaci nepoužila, neboť nebyla v její prospěch. Skutečnost, že žalovaná odmítla přecenit výši restitučního nároku oprávněné osoby, je projevem svévole žalované, jak vyplývá i z rozsudku NS ze dne 17. 6. 2015 sp.zn. [spisová značka]. Žalobce odkazuje i na další rozhodnutí a to sp.zn. [spisová značka]. Žalobce tvrdí, že závěr o svévoli žalované je nutné aplikovat i v případě nároku rodiny žalobce. Otec žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a teta žalobce [jméno] [příjmení] se nejméně ve třech případech účastnili nabídek žalované o vydání náhradních pozemků, ale ani v jednom případě nebyla rodina žalobce úspěšná. S ohledem na výši ocenění restitučního nároku nedávalo smysl se nabídek účastnit, neboť oprávněný by získal pozemky v mnohem menší hodnotě, než činí jeho nárok.
6. Žalobce namítá, že žalovaná dlouhodobě upřednostňuje úplatné převody pozemků před bezúplatným uspokojováním nároků restituentů. Žalobce k tomuto tvrzení odkazuje na důvodovou zprávu k návrhu z.č. 185/2016 Sb. Tyto praktiky považuje Nejvyšší soud ČR za svévolné. Žalovaná zvýhodňuje některé skupiny oprávněných. Žalobce tvrdí, že žalovaná nabízí pozemky nižší kvality. Pozemky, které žalobce žádá, nikdy do veřejné nabídky žalovaná nezařadila. Žalobce uvádí, že jako věřitel má právo domáhat se vůči žalované takových pozemků, které budou svou kvalitou, polohou i velikostí odpovídat pozemkům nevydaným. Toho se však žalobce nemůže v rámci veřejné nabídky domoci, pokud žalovaná nenabízí pozemky, které by byly s to uspokojit nároky oprávněných žadatelů. Žalobce v žalobě odkazuje na případy, kdy jeho nárok nebyl uspokojen, ačkoliv žalovaná jednala s jinými subjekty o převodu těchto pozemků.
7. K ocenění restitučního nároku žalobce předkládá žalobce znalecký posudek vyhotovený znalcem doc. Ing. [jméno] [příjmení], kterým jsou oceněny restituční nároky plynoucí z rozhodnutí žalované uvedených v bodě II. žaloby. Znalec učinil ve spolupráci s Institutem rešerši územně plánovací dokumentace vztahující se k pozemkům odňatým rodině žalobce, která byla platná v době přechodu těchto pozemků na stát. Uvedený Institut vydal dne [datum] sdělení k funkčnímu využití pozemků [číslo jednací] a [číslo] [rok]. V tomto sdělení potvrdil charakter odňatých pozemků v době přechodu na stát, tj. zda byly či nebyly v té době určeny k zastavění. Posudek vychází z územně plánovací dokumentace platné v době přechodu na stát a uvádí aktuální výši restitučního nároku žalobce. Posudek určuje hodnotu celkem 29 pozemků odňatých rodině žalobce, o jejichž nevydání oprávněným osobám bylo ke dni vypracování posudku (tj. k [datum]) rozhodnuto. Jedná se o pozemky parc. č. [anonymizováno 30 slov] v k.ú. [část obce], [územní celek] (dále jako„ odňaté pozemky“). Vlastnické právo ke všem odňatým pozemkům, s výjimkou [anonymizována dvě slova], přešlo z rodiny žalobce na stát dne [datum] a to na základě Výměru [anonymizována dvě slova] [obec], zemědělský referát zn. [číslo] ze dne [datum] ve znění opravného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [obec], zemědělský referát [značka automobilu] [číslo] ze dne [datum]. Vlastnické právo k pozemku [anonymizována dvě slova], k. ú. [část obce] přešlo na stát na základě vyvlastňovacího rozhodnutí ONV v [obec a číslo] ze dne [datum] a to k tomuto dni.
8. Žalobce získal územně plánovací dokumentaci platnou ke dni [datum] a to přehledné regulační a zastavovací plány pro oblast [část obce] a [část obce] vydané Státní regulační komisí v roce 1938. Institut potvrdil převážně stavební charakter odňatých pozemků. Platnost uvedené regulace k datu [datum] je výslovně potvrzena v návrhu rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. [jméno] je zmíněn dobový platný plán Státní regulační komise z roku 1938 pro oblast [část obce] a [část obce], určující část řešené oblasti k zastavění rodinnými domy. Jednalo se o severní část, kde měla proběhnout výstavba [anonymizována dvě slova]. Platnost této regulace potvrzuje i zápis sepsaný o stavební komisi, která se konala dne [datum], ve kterém se uvádí, že území je regulováno potvrzeným přehledným plánem. Jednalo se o stavbu bytových domů v ulici [anonymizována dvě slova] v [část obce], nyní ve [část obce]. Žalobce své tvrzení o ceně pozemků dokládá výřezem z cenové mapy z roku 1938 (Inv. Č. [anonymizováno] [číslo]), která byla v užívání státními složkami až dokonce 70. let minulého století. Tato mapa též potvrzuje, že předmětné pozemky byly už v letech 1938 určeny k zastavění. [jméno] uvedené v cenové mapě byly relevantní i v období přechodu pozemků na stát. [příjmení] mapa přímo obsahuje zákres regulačních plánů z roku 1938. Dle žalobce tedy uvedené pozemky měly být oceněny jako stavební a analogicky lze toto uplatnit i na ocenění náhrad, tj. restitučních nároků za odňaté pozemky. [ulice] charakter odňatých pozemků potvrzují i výše uvedené tzv. mapy stopcen stavebních pozemků podle nařízení předsedy vlády [číslo] [rok] Sb. i vyhláška [číslo] [anonymizováno].
9. Odňatý pozemek [anonymizována dvě slova] byl vyvlastněn výslovně za účelem uskutečnění průmyslové výstavby a komunikace. Tato skutečnost již postačuje k určení stavebního charakteru pozemku. Určení k zastavění průmyslovou výstavbou jižní části vyplývá i z tzv. map stopcen stavebních pozemků Inv. Č. [anonymizováno] [číslo]. Tuto skutečnost potvrzuje i sdělení Institutu k funkčnímu využití odňatých pozemků. Žalobce k ocenění uvedeného pozemku dokládá také dopis Stavebních závodů [obec] [anonymizováno] ze dne [datum], který prokazuje účel, pro který byl pozemek přev
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.